Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nepovinná maturita z matematiky neláká, shodují se ředitelé gymnázií

  9:43aktualizováno  9:43
Zájem o nepovinnou maturitní zkoušku z matematiky na gymnáziích ve Zlínském kraji klesá, nebo stagnuje. Nepřibývá totiž vysokých škol, které by ji uznávaly. Studentům je v tom případě snažení k ničemu.
(Ilustrační snímek).

(Ilustrační snímek). | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

Takzvanou matematiku plus skládali studenti v minulém týdnu a ve Zlínském kraji se k ní letos přihlásilo méně zájemců než dřív. Třeba uherskohradišťské gymnázium hlásí jen poloviční zájem oproti loňskému roku.

„Ve čtvrtém ročníku studenti dělají věci tak, aby jim pomohly při přijetí na vysokou školu, vybírají podle toho třeba volitelné předměty, ale matematika plus se v tomto směru příliš neprosadila. Ukazuje se, že to nemá budoucnost,“ řekl ředitel školy Zdeněk Botek.

Vysvětlení vidí právě v tom, že fakult, které zkoušku uznávají, přibývá jen velmi pomalu. Přitom právě pro ně vlastně před čtyřmi lety matematika plus vznikla.

Nízký zájem o matematiku plus hlásí většina škol

„Přáli jsme si, aby jich bylo více. Přijetí na vysokou školu je samozřejmě jedinou motivací pro studenty, aby zkoušku dělali,“ reagoval Jiří Zíka, ředitel společnosti Cermat, která test organizuje i vyhodnocuje.

Zájem neklesl plošně v celém Zlínském kraji, na řadě gymnázií se drží na stejné, jenže minimální úrovni. Do deseti studentů se ke zkoušce přihlásilo třeba ve Vsetíně, Kroměříži nebo na zlínském gymnáziu T. G. M. Obavami z matematiky to ale nejspíš nebude.

„Zadání běžných maturitních testů z matematiky u nás zvládají už studenti kvarty,“ podotkl ředitel vsetínského gymnázia Dalibor Sedláček.

Důraz na matematiku navíc zdejší gymnázia kladou dlouhodobě a ředitelé ve Zlínském kraji jsou naprosto jednotní v názoru na povinnou maturitu z matematiky. Podporují ji a uvítali by zvýšení nároků.

Větší zájem o matematiku plus se letos udržel třeba v Rožnově pod Radhoštěm nebo v Holešově. Škola se dlouhodobě zaměřuje na přírodovědné obory, v nichž matematika hraje roli, a ze tří maturitních tříd se ke zkoušce přihlásilo zhruba dvacet procent studentů.

„Dělají ji proto, aby jim pomohla při přijetí, a obvykle bývají úspěšní. Jenomže počet škol, na kterých jim zkouška pomůže, je stále omezený, a proto nemají motivaci,“ potvrdil ředitel holešovského gymnázia Zdeněk Janalík.

Zkoušku uznává třeba brněnské VUT

Letos poprvé se navíc zkouška oddělila od maturity, známka nebude na vysvědčení, ale na samostatném dokladu a nepsala se na všech školách jako dosud, ale jen na několika spádových.

V platnosti zůstalo pravidlo dobrovolnosti, s nímž souvisí, že když student u zkoušky propadne, jako by ji nedělal. Vliv na maturitní výsledek to nemá.

Matematika plus je oproti současné maturitě náročnější a vychází z toho, jaké nároky mají vysoké školy na nové studenty.

„Testy děláme tak, aby to vysokým školám vyhovovalo, aby ověřily znalosti, které mají jejich budoucí studenti mít. K tomu, aby zkoušku uznaly, je ale nepřinutíme,“ dodal Zíka.

Jiná situace je na průmyslovkách, odkud studenti nejčastěji míří na technické obory.

Příkladem vysoké školy, kde matematiku plus uznávají, je brněnské Vysoké učení technické. Elektro a strojní fakulta akceptuje místo přijímacích zkoušek maturitu z matematiky ohodnocenou nanejvýš dvojkou.

Fakulta informačních technologií bere v potaz i matematiku plus, pokud student skončí mezi 40 procenty nejlepších.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.