Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chceme, aby se do továrního areálu nechodilo jen za prací, říká developer

  8:55aktualizováno  8:55
Developerská společnost Cream Real Estate je nejsilnějším hráčem v kdysi chátrajícím prostoru továrního areálu v centru Zlína o ohromné rozloze 65 hektarů. Podle jednatele firmy Martina Jarolíma by se do pár let měl stát hojně navštěvovanou částí krajského města, v níž lidé najdou prakticky vše – obchody, úřady, firmy, bydlení, zábavu i služby.

Martin Jarolím je jednatelem společnosti Cream Real Estate, která vlastní většinu bývalého baťovského areálu v centru Zlína. | foto: Jan SalačMAFRA

„Před zhruba patnácti lety tady skončila obuvnická výroba a během této relativně krátké doby se podařilo nejen díky nám pro řadu budov najít nové využití,“ říká v rozhovoru pro MF DNES jednatel společnosti Cream Real Estate Martin Jarolím.

Můžete být konkrétnější?
Východní část areálu se stala organickou součástí města Zlína. Působí tady Univerzita Tomáše Bati, krajský i finanční úřad, policie, významné firmy. Je tady Baťův institut s galerií, muzeem a knihovnou, kanceláře i bydlení. Bavíme se o prostoru od vstupu do areálu z východní části až po 60. ulici, za níž začíná uzavřená výrobní část mezi 60. a 90. ulicí. Jde o statisíce metrů čtverečních ploch v mnoha budovách.

Areál oživí centrum Fabrika, nabídne obchody i zábavu

Kratší strany nových budov by měly být obložené typickými
Velké komerční a společenské centrum má nahradit baťovské budovy 24, 25 a 26.
Místo budov 24, 25 a 26 vyroste obří komerční centrum Fabrika.
Navržený objekt se sice skládá ze tří budov, ty ale budou propojené. Proluky...

Obchodní a zábavní centrum Fabrika v baťovském areálu ve Zlíně by se mělo začít stavět do dvou let (více zde).

Kompletně hotová však tato část ještě není. Co zbývá udělat?
Je zmodernizovaná téměř úplně, zatím ve východní části areálu scházejí některé obchodní funkce, služby a zábava. Tuto mezeru vyplníme komerčním centrem Fabrika, které postavíme na místě, kde stávaly budovy 24, 25 a 26. Chtěli bychom začít v roce 2018, výstavba potrvá dva roky. Do dvou let také přestavíme obě části budovy 64 (projekt House 64), kde vzniknou kancelářské a obchodní plochy v rozsahu asi 20 tisíc metrů čtverečních. Naším konečným cílem je, aby sem nechodili lidé jen pracovat, ale zůstali zde i po pracovní době a přicházeli sem z jiných částí města.

Má smysl budovat ve Zlíně nové kanceláře, když je jich ve městě mnoho prázdných a nikdo o ně nemá zájem?
Když jsme začali s projektem regenerace baťovského areálu v roce 2000, byli jsme za hlupáky. Nikdo tomu nevěřil. Dnes víme, že není dostatek kvalitních volných kancelářských ploch. Ty prázdné neodpovídají současným požadavkům, a proto o ně není zájem. První část 64. budovy, jejíž opravu jsme dokončili, je už z půlky obsazená. Mezi hlavní nájemce patří německé společnosti Gienger a Nixdorf. Pronajímáme například 27 metrů čtverečních vybavené kancelářské plochy za tři tisíce korun měsíčně. Poměr cena–kvalita je více než lákavý.

Jaká budoucnost čeká západní část areálu od 90. ulice směrem do Otrokovic?
Pokud jde o nás, tak budovu 113 jsme prodali společnosti ITC, která ji letos přestaví na laboratoře pro testování různých výrobků a produktů. Budovu 103 zrekonstruujeme tento rok za 150 milionů korun, upravíme její fasádu, uvnitř budou sklady. Budova 123 má výrobní a skladovací využití, je plně obsazená a měnit ji zatím nebudeme. Nezapomeňme na budovu 105, kterou jsme zrekonstruovali pro Českou poštu, má tam své zlínské depo. Budovu 94 a 95 jsme odprodali Třineckým železárnám. Další objekty mají jiní vlastníci.

Martin Jarolím

Narodil se v roce 1969, vystudoval MBA na Nottingham Trent University a obor informační technologie na VUT v Brně. Ve skupině Cream pracuje od roku 2006, je ředitelem a jednatelem firmy Cream Real Estate. Tato společnost kupuje, opravuje a pronajímá budovy. Ve zlínském baťovském areálu vlastní několik budov (číslo 16, 32, 64, 103, 123 i objekt hasičské zbrojnice). Místo budov 24, 25 a 26 chce postavit velké obchodní a zábavní centrum Fabrika. V celém Česku vlastní přes sto objektů, v nichž pronajímá přes 400 tisíc metrů čtverečních ploch.

Bude se dát v západní části areálu po jeho dalším oživení zaparkovat, když areál nebyl pro takové využití koncipovaný?
U několika budov jsme koupili pozemky, které se dají z velké části využít pro parkování. Může vzniknout 150 míst. A pokud tam budou hlavně sklady, tak by to mělo stačit.

S parkováním jsou ale problémy ve východní části, například u pošty ve 32. budově se prakticky nedá auto odstavit. Co s tím?
Máme parkoviště pro 70 aut, které je od pošty vzdálené pár kroků. Zde lze zaparkovat bez problémů. Když bude každý chtít stát přímo před poštou, nemusí se mu to podařit, a když, tak maximálně půl hodiny. Řešením je odstavovat auto na parkovišti a dodržovat režim.

Mluvíme o východní a západní části areálu, co bude s jeho střední částí, kde zůstala výroba?
Střední část zůstane průmyslověvýrobní a uzavřená. Zlín má 75 tisíc obyvatel a areál 65 hektarů, navíc je uprostřed města, musí proto nabízet různé funkce, aby se diverzifikovala případná rizika.

Za řekou Dřevnicí je část areálu Rybníky. Co s ní?
V minulosti jsme za korunu odprodali městu Zlín komunikace a kanalizaci v celém areálu. Potřebujeme, aby v této části byl schválen územní plán. Pak se tady budou moci stavět nové budovy nebo rekonstruovat stávající. Investiční potenciál tohoto území je ve stovkách milionů korun.

Mají vámi plánované úpravy budov posvěcení od Národního památkového ústavu v Kroměříži, který například nesouhlasil s demolicí budov 24 a 26 pro komerční centrum Fabrika?
Dokumentaci k projektu 24-25-26 Fabrika pro vydání územního rozhodnutí máme schválenou odborem kultury a památkové péče zlínského magistrátu, který vychází v mnoha ohledech z doporučujícího stanoviska kroměřížských památkářů. Ti mají za úkol chránit památky rigidněji, jejich postoj je jiný. Připadá mi logické, že některé věci chrání až přehnaně, i tak se dá najít přiměřený kompromis.

V jakém stavu jsou cesty v areálu?
Ty krajské ve východní části jsou v pořádku, ty městské ve zbytku areálu již tolik ne, bohužel. Naše vztahy s městem jsou ale mnohem lepší než před pár lety. Pracujeme na rozvoji dopravního terminálu či podporujeme elektrifikaci trati Zlín – Otrokovice.

Uvažujete ve Zlíně také o nějakých aktivitách mimo baťovský areál?
Kupujeme budovy, opravujeme je, pronajímáme a pak se o ně staráme. Máme více než 100 nemovitostí po celé České republice, jejich hodnota je v řádu několika miliard korun. Jsou skoro v každém krajském městě. Jde o administrativní, bytové, skladové i výrobní budovy a pozemky. Staráme se o stovky nájemníků. Zlín je jen jedna část našeho zájmu, byť srdci úplně nejbližší. Mimo baťovský areál ve Zlíně ale v této chvíli další budovu nechceme kupovat.

Líbí se vám, jak firma Cream mění baťovský areál ve Zlíně?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 20. ledna 2017. Anketa je uzavřena.

ano 432
ne 387
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Poslanec za ČSSD Antonín Seďa.
Poslanci chtějí zase uspět, nové tváře se strany bojí nasadit výš

Většina stran ve Zlínském kraji, které jdou do parlamentních voleb, sází na staré známé tváře. Noví lidé na čelných pozicích spíš scházejí. Podle politologů...  celý článek

V rámci hudebního festivalu Vizovické Trnkobraní se konala populární soutěž v...
Jsem plný, řekl Američan. Na soutěži spořádal 198 švestkových knedlíků

Vítězství v pojídání švestkových knedlíků, které je tradiční součástí vizovického Trnkobraní, míří do USA. Profesionální rekordman Patrick Bertoletti patří ke...  celý článek

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Zlínský kraj

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.