Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé mají zatopené sklepy, viní elektrárnu. Obec se bude soudit s krajem

  17:48aktualizováno  17:48
Kvůli provozu vodní elektrárny stoupla před časem hladina řeky Moravy o půl metru. Obyvatelé nedalekých Kvasic si teď stěžují na vodu ve sklepích. Obec se bude soudit s krajským úřadem.

Petra Lednická z Kvasic má zatopený sklep i když je sucho. | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

V Kvasicích žije od 70. let a ve sklepě jeho domu voda nikdy nebyla. Až do loňska. „Vody je do půl lýtek. Skladuji tam ovoce, ale bez gumáků se tam nedostanu,“ říká Antonín Štanglica.

Fotogalerie

Dům Petry Lednické zase stojí nedaleko zámeckého parku. Sklep má plný vody a na stěnách domu jsou zřetelné mapy od vlhkosti. Vysušit ho není možné.

„Týká se to i budov v okolí, voda může narušovat jejich statiku. Jsme tady citliví na deště, ale tohle je evidentně způsobeno řekou, protože voda tu je, i když je sucho a neprší,“ popisuje Lednická.

Provozovatel sportovního areálu u fotbalového hřiště Karel Kunovský se jen těžce smiřuje s tím, že pokud chce využívat sklep, musí v něm stále běžet čerpadlo.

„Skladujeme tam sudy a výčepní zařízení, jiný vhodný prostor pro to nemáme. Čerpadlo každou chvíli sepne a trvale odvádí vodu, jinak by byl sklep pod vodou,“ líčí Kunovský. Provoz ho navíc stojí zbytečné peníze navíc.

Tři lidé, tři podobné příběhy. Obyvatelé malé obce kousek od Otrokovic jsou přesvědčeni, že za jejich problémy může vysoká hladina nedaleké řeky Moravy. Loni totiž úřady posvětily její navýšení na bělovském jezu o půl metru. Vyhověly tak majiteli vodní elektrárny v Bělově, která vyšší hladinu toku potřebuje k bezpečnému provozu.

Podle majitele elektrárny může za potíže špatná kanalizace

Lidi, kteří nyní řeší potíže s podmáčenými domy, takový krok pobouřil. „Úplně to odporuje selskému rozumu,“ zlobí se Štanglica.

Jako hlavního viníka lidé označují právě bělovskou vodní elektrárnu. Její majitel Lubomír Marták ze společnosti Mexim Consulting však výtky odmítá. Hladina vody se podle něj pouze vrátila na úroveň, kde již před rokem 2001 byla po celou dobu od vybudování jezu v Bělově v roce 1965.

„Tehdy to žádné potíže nepůsobilo. Na následné rozhodnutí hladinu snížit doplatil už předchozí majitel elektrárny. Já ten problém po něm v podstatě zdědil,“ řekl Marták, který o zvýšení kóty na řece žádal.

Otrokovická radnice na to kývla a po odvolání Kvasic souhlasil také odbor životního prostředí krajského úřadu. Oba úřady konstatovaly, že zvýšení hladiny škodlivý vliv mít nebude. Proč tedy obyvatelé obce mají potíže? Podle Martáka Kvasice doplácejí na špatně fungující kanalizaci.

„Od prvního jednání se starostou Musilem jsem nabízel spoluúčast při řešení problémů obce souvisejících s výskytem spodní vody. Byl jsem připraven podílet se na případné investici, která by řešila tento problém,“ naznačil.

Redakci MF DNES jako důkaz zaslal dva dopisy s nabídkou spolupráce adresované starostovi a deseti zastupitelům s tím, že na žádný z nich se mu nedostalo odpovědi.

„Žádná skutečná nabídka mi nepřišla. A dopis zastupitelům? To byla v podstatě výzva, aby mě nevolili do čela obce. Ale já s panem Martákem bojovat nechci, chci záležitost vyřešit ke spokojenosti občanů,“ reagoval starosta Lubomír Musil.

Potíže dělá v Kvasicích i splašková voda, která se dostává do domů a na zahrádky. V zámeckém parku navíc obec musela vytěžit několik uschlých vzrostlých stromů. „Může za to podmáčený terén, ale abych to dokázal, musím nechat zpracovat dendrologickou studii,“ povzdychl si Musil.

Kvůli vysoké hladině řeky si stěžují i lidé z okolí. Například Zemědělský podnik Kvasicko si stěžuje, že na pozemcích kolem Moravy, které obhospodařuje, trvale stojí laguny vody. Vodácký klub v Kroměříži se zlobí, že zpod mostu Karla Rajnocha zmizely peřeje, které sportovci využívali při tréninku.

Naopak vyšší hladinu řeky si pochvalují zastánci vodní plavby - voda nezapáchá a bez peřejí je plavba bezpečnější.

Kvasice se chtějí soudit

Podle vyjádření kraje problémy obce se zvýšením hladiny jezu Bělov nesouvisí. I hejtmanství poukazuje na to, že za nimi může být kapacitně nevyhovující kanalizace. „Žádný podnět k řešení situace v obci Kvasice krajský úřad neobdržel,“ uvedla mluvčí kraje Renata Škrobálková.

Schválená změna provozní hladiny na bělovském jezu je na stejné výši jako byla v době, kdy se jez stavěl. Původně projektovanou provozní kótu nepřekračuje. „Kóta se po povodních snížila, aby klesla hladina podzemních vod v oblasti,“ dodala Škrobálková.

Správcem toku je Povodí Moravy, které nechce komentovat, zda za potíže v Kvasicích skutečně může zvýšená hladina řeky. „Změnu nám nařídil vodoprávní úřad a své rozhodnutí řádně zdůvodnil. Nyní běží soudní spor v této věci, jehož hodnocení nám nepřísluší,“ sdělila mluvčí Gabriela Tomíčková.

Kvasice podaly loni v září žalobu proti správnímu rozhodnutí kraje. Termín jednání u Krajského soudu v Brně zatím není stanovený.

Dokud se však lidé z obce nepustí do oficiální stížnosti, nikdo se jejich starostmi zabývat nebude. I proto starosta Musil hodlá zažádat Povodí Moravy, aby celou situaci přezkoumalo.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lokalitu Mezicestí archeologové zkoumali od roku 1999.
Zlínské Mezicestí překryly obchody, bohaté naleziště archeologové opustili

Našli tu zbraně, nástroje, ozdoby, keramiku i tajemné kosterní pozůstatky. Objevili stopy po obydlích či zemědělských stavbách. Získali tady řadu artefaktů...  celý článek

Zřícenina hradu Lukov.
Máme otevřeno, hlásí hrad Lukov. Kvůli moru divočáků mu ubylo návštěvníků

V polovině srpna mají v pokladně hradu Lukov na Zlínsku jen polovinu peněz ze vstupného než obvykle. O tom, co stojí za náhlým odlivem návštěvníků, mají jasno...  celý článek

Betonování dálničního mostu u Zástřizel.
Po Baťových dálnicích zůstaly jen mosty, práce ukončila válka

Baťova dálnice, která se začala chystat před druhou světovou válkou, měla protínat Československo z východu na západ. Zůstala z ní ale pouze torza mostů v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.