Kdyby byly ve Zlínském kraji vyšší platy, větší města a víc než jedna univerzita, byli by zdejší lidé v hodnocení finanční gramotnosti na špičce. „Platy a absence velkých center, která lákají vysokoškoláky, výsledek hodně sráží. Dotahuje to ale mimořádně odpovědné chování,“ uvedla manažerka výzkumu České spořitelny Lenka Korečková.
Jak jsme finančně gramotníprůměr ČR 33,0 Praha 36,9 Jihomoravský 33,5 Středočeský 32,9 Olomoucký 32,5 Jihočeský 32,5 Zlínský 32,4 Plzeňský 32,4 Moravskoslezský 32,3 Královéhradecký 32,3 Pardubický 32,2 Vysočina 32,1 Liberecký 32,0 Ústecký 31,1 Karlovarský 30,8 (Číslo udává počet bodů ze 100) Zdroj: Česká spořitelna |
Otázku, jak jsou na tom obyvatelé republiky s finanční gramotností, si banka klade od roku 2012 a zkoumá jak postoj dospělých, tak i školáků. Ti se ve Zlínském kraji průměru republiky příliš nevymykají.
„U mladých platí, že znají lépe cenu iPhonu 6, ale v cenách chleba či vajec tápou a spíš odhadují. Situace v této skupině se ale zlepšuje především díky základním školám,“ dodala Korečková.
Zato dospělí překvapili. Vzhledem k tomu, že hospodaří s druhými nejnižšími platy, vykazují vysokou míru uvědomělosti. Dokládá to hned několik zkoumaných oblastí.
S úsporami se lidé dokáží dostat až na průměrnou částku, zvládnou bez potíží zaplatit nečekaný výdaj ve výši 9 tisíc korun a jen výjimečně spadnou do osobního bankrotu, kterých je zde třetí nejnižší počet v zemi.
Zatímco v nejhorším, Karlovarském kraji hlásí 12 a v Ústeckém 10 bankrotů na tisíc obyvatel, ve Zlínském je to jen 3,6 bankrotu. Vede Praha s číslem 1,8.
Co se týká úspor, ty ve Zlínském kraji dosahují 14,1 procenta z platu, v Praze mohou odkládat 17 procent, zato v Libereckém, Královéhradeckém a Pardubickém kraji ušetří pouze 11,2 procenta příjmů.
Při nízkých mzdách se čekaly i nízké úspory
Obecně platí, že finanční gramotnost národa je nízká a zlepšuje se jen pomalu. Podle letošního šetření ministerstva financí má rezervu ve výši tří měsíčních platů 48 procent domácností, zatímco v roce 2010 to bylo 41 procent. Naopak ani jeden plat nemá v záloze 15 procent domácností. Za posledních 6 let se údaj snížil o jediné procento.
„V našem regionu to nevidím jako kritické. Školili jsme seniory i lidi v malých obcích, zájem byl velký a nesetkali jsme se s nějakou zásadní neznalostí,“ ujistil ředitel Obchodní akademie Tomáše Bati a vyšší odborné školy ekonomické ve Zlíně Pavel Hýl.
Státní analýza přitom upozornila, že víc než 60 procent lidí má nižší úroveň ekonomické zodpovědnosti, z toho pětina dokonce velmi nízkou. „Zlínský kraj ale může sloužit jako výborný příklad pro ostatní. Vzhledem k nízkým mzdám by se očekávalo, že i úspory budou jen malé, ale tak to není,“ podotkla Korečková.
Průzkum také ukázal, že se ve financích lépe orientují lidé s vyšším vzděláním, s vyššími příjmy a ti, kteří žijí v partnerském vztahu.
Jak se orientovat ve financích už se učí i děti na základních školách, chybí ale jednotná metodika. Školy samy volí, jak předmět učit a kolik mu dát prostoru.
Například v základní škole ve ZlíněvMalenovicích začínají s finanční gramotností již na prvním stupni. Nejprve si děti třeba hrají na obchod a počítají, co si mohou koupit, na druhém stupni už řeší procenta, úroky, úvěry.
Naráží na ně v matematice, v občanské výchově zase hledají informace o bankách, úvěrech, hledají rozdíly mezi kreditní a debetní kartou či nejvýhodnější pojištění.
„Zkoumají i klady a zápory jednotlivých druhů finančních produktů, zkoušejí vyjít s rodinným rozpočtem, aby věděli, kolik dělají příjmy, kolik výdaje, zda jim zbude, jak by šlo ušetřit,“ popsala zástupkyně ředitelky Vladislava Švehlíková.
