Například vizovická likérka Rudolf Jelínek přišla v „metanolovém“ roce 2012 o 100 milionů korun zisku, protože vláda vyhlásila prohibici, aby neumírali další lidé. Teď však hlásí, že se zisky vrátily na úroveň před metanolovou aférou, což znamená, že stoupla i spotřeba alkoholu.
„V absolutním objemu jsme sice prodali alkoholu méně, ale vyjádřeno penězi jsme ještě nad úrovní před rokem 2012, protože se prodávají dražší lihoviny,“ přiblížil ředitel likérky Rudolf Jelínek Pavel Dvořáček.
Metanolová aféraNa otravu pančovaným alkoholem zemřelo od září 2012 do ledna 2013 sedmačtyřicet lidí v Česku a tři v Polsku. Ministr zdravotnictví v září 2012 vyhlásil částečnou prohibici, zákaz prodeje některých lihovin. Policie v souvislosti s kauzou obvinila šest desítek osob. Dva muži byli odsouzeni na doživotí, dalších osm k trestům od osmi do jedenadvaceti let (více zde) Díky následné policejní aktivitě skončila před soudem také mafie, která do oběhu dostávala nezdaněný líh za miliardy korun. Její šéf Radek Březina ze Zlína-Kostelce si za to vyslechl zatím nepravomocný třináctiletý trest. |
„Struktura prodávaného tvrdého alkoholu se tedy změnila. Lidé dávají přednost prémiovým výrobkům a těm ze zahraničí,“ doplnil.
Podle předběžných výsledků loni stoupl likérce zisk o 70 procent na 26 milionů korun před zdaněním. Její standardní roční výnosy se pohybovaly kolem 450 milionů, teď šly ještě o dvacet milionů nahoru.
Změna je v tom, že lidé raději utratí více peněz za lepší alkohol. To je jejich reakce na metanolovou aféru, při níž zemřelo padesát lidí. Otrávené bylo totiž hlavně levné pití.
„Pro nás je dobré, když prodáme více lepších lihovin. A také pro spotřebitele je vhodnější, když konzumují méně alkoholu, ale kvalitnějšího,“ myslí si Dvořáček.
Po aféře odpadla velká část nelegálních výrobců
Důležité také je, že v důsledku vraždícího metanolu policie rozprášila lihovou mafii Radka Březiny, která sice otrávenou směs neměla ne svědomí, ale na podvodech s alkoholem astronomicky bohatla.
Březinova mafie dodávala na trh desítky milionů litrů levného nezdaněného lihu. Za to, že státu způsobil škodu za 6,39 miliardy korun, byl hlavní aktér před koncem minulého roku nepravomocně odsouzen na 13 let do vězení (více zde).
Tím klesl podíl nelegálního lihu na tuzemském trhu z 30 procent na zhruba osm současných. A to už je znatelné.
„Pomohlo nám, že černí výrobci už skoro nejsou,“ potvrdil šéf firmy Linea Nivnice Gabriel Slanicay.
Tradiční výrobce rumu, vodky a borovičky se zabývá zejména produkcí nealkoholických nápojů, takže metanolová aféra a následná prohibice jej tolik neničila.
„Ještě jsme se nevrátili na čísla před aférou, protože lidé ztratili důvěru ke konzumním lihovinám,“ přiblížil Slanicay.
Nedanit líh je velkým lákadlem
Černý trh se nikdy nepodaří vymýtit úplně, protože nedanit líh je pro podvodníky obrovské finanční lákadlo. Na litru alkoholu mohou stát připravit o dvě stě korun.
„Je to velice výnosná trestná činnost. Nechci spekulovat, jak dlouho bude trvat, než se vytvoří nové mafiánské struktury,“ uvedl před časem žalobce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Petr Šereda, který dozoruje některé Březinovy případy.
„Lidé pijí alkohol pořád stejně, jen přešli od nelegálního k legálnímu,“ míní šéf Unie výrobců a dovozců lihovin ČR Jaroslav Burkart.
To je patrné i na výběru spotřební daně za alkohol, který se loni zvýšil o šest procent. Důležitou část daně však tvoří kvalitní výrobky ze zahraničí, kterým lidé také více věří. Ať už jde o dražší druhy whisky, vodky nebo rumu.
Česká republika je s osmi procenty nelegálního lihu v evropském průměru. Vyšší čísla mají v pobaltských a severských zemích, nižší naopak v západních.
Díky vyšším tržbám se mohou likérky více rozvíjet. Firma Rudolf Jelínek vložila loni do oprav a investic přes 16 milionů korun a také rozšiřovala své sady, kterých má v České republice 160 hektarů.
