Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Strach z povodní po dvaceti letech zmizel, staví se i kupuje poblíž řek

  9:56aktualizováno  9:56
V záplavových oblastech v kraji se s pozemky či domy čile obchoduje. Města se snaží pro výstavbu otevírat nová území. Bydlení u vody je kvůli riziku záplav a náročnější pojistce mírně levnější.

Zle postiženým městem se před dvaceti lety stala i Kroměříž. | foto: Archiv MF DNES

Půldomek v Otrokovicích kupovali rok po ničivých záplavách v červenci 1997. Byl vybydlený a značně poničený, voda v něm vystoupala do dvou metrů, poškodila omítky i podlahy. Rodina Aleny Myslivcové si jej přesto vybrala jako nové místo k životu.

„Snad i díky tomu, že jsme tu povodeň přímo nezažili, jsme neměli obavy. Říkali jsme si, že taková situace už podruhé nenastane,“ líčí žena.

Baťovské domky nebyly chráněné, díky tomu šly opravy po povodních rychle

Dům pořídili cenově výhodně. „Ale ještě mnohem výhodněji se tu půldomky daly koupit hned po povodni, kdy se odsud stěhovali především starší lidé. To byly k mání za pár tisíc.“

Dnes už prý v Otrokovicích místní povodně příliš neřeší. Někteří sice preventivně nepokládají plovoucí podlahu či umísťují kotel do prvního patra, ale ve strachu z velké vody nežijí.

Zapovězená je pouze aktivní zóna záplavového území

Podobné je to i v dalších místech Zlínského kraje, kde před 20 lety povodeň řádila. Prakticky celé území v těsné blízkosti Moravy, Bečvy i dalších větších řek spadá do kategorie záplavových území. Přesto v něm lidé bydlí, dají se tu koupit domy, v některých případech dokonce budovat nové.

Stavět se může všude, kde není vymezena takzvaná aktivní zóna záplavového území, což je plocha v nejrizikovějších oblastech, pro niž platí velmi přísná pravidla.

Tyto plochy stanovuje příslušný vodoprávní úřad na návrh Povodí Moravy, od roku 1997 však prošly změnami. Poslední aktualizace pro území v okolí řeky Moravy vešla v platnost před čtyřmi lety.

„Povodí Moravy ji provedlo na základě nových protipovodňových opatření a nových hydrotechnických výpočtů,“ upřesnil jeho mluvčí Petr Chmelař.

Povodí zároveň komunikuje s radnicemi i jednotlivými majiteli nemovitostí v záplavových územích a řeší s nimi, jaké riziko v jednotlivých lokalitách hrozí.

Obavu z velké vody řeší málokterý zájemce o bydlení

V každém z větších měst je situace trochu jiná. Například ve Vsetíně se může stavět v podstatě všude v záplavovém území, protože žádná aktivní zóna tu není vymezena.

Napajedla zase provedla taková protipovodňová opatření, že se záplavové území smrsklo jen na koryto řeky Moravy a jeho těsné okolí. I díky tomu teď vznikají nové vilky nedaleko areálu Pahrbek.

Ač je sucho, v Kvasicích pořád trnou

„Při průtrži mračen jsme jako na nožích.“ Slova Michala Chudačíka vystihují pocity řady obyvatel Kvasic. Za posledních dvacet let tuto nejníže položenou obec v nivě řeky Moravy na Kroměřížsku několikrát ošklivě potrápily povodně a místní jsou na téma „voda“ mimořádně citliví.

„V roce 1997 jsme měli vodu v obýváku. Teď si člověk říká, že snad žádné nebezpečí nehrozí, ale když hodně prší, strach máme pořád,nejde jen o to, že by se měla rozlít řeka,“ míní Chudačík. Naráží na fakt, že některé místní ještě před pár lety trápily zaplavené sklepy, do nichž se po větších deštích dostala spodní voda.

Obyvatelé Kvasic v čele se starostou Lubomírem Musilem poukazovali na to, že za to může zvýšení hladiny řeky Moravy o půl metru kvůli provozu vodní elektrárny v Bělově. Rozhodnutí v roce 2014 posvětil Zlínský kraj a Kvasice ho napadly správní žalobou. Po třech letech ji ale Krajský soud v Brně zamítl.

„Námitky žalobců byly shledány nedůvodnými. Obdobné námitky již byly vypořádány v rámci rozhodnutí o odvolání před správním orgánem,“ uvedla mluvčí soudu Simona Pešková.

Krajský úřad i majitel vodní elektrárny už dříve argumentovali, že hladina vody se pouze vrátila do původní výšky, kde historicky bývala, a problémy v obci s tím nesouvisí. Za ty podle nich mohla špatně fungující kanalizace v obci. S tím naopak nesouhlasil starosta Musil. „Problémy prokazatelně začaly po zvýšení hladiny řeky,“ řekl už dříve.

Dnes už se k celé záležitosti příliš vracet nechce. „Zvažovali jsme ještě kasační stížnost, ale nakonec jsme to nechali být. Poslední roky jsou suché, takže problémy přestaly. To ale neznamená, že se nemohou vrátit,“ upozornil.

Podle vyjádření Povodí Moravy nejsou aktuálně obavy Kvasic z většího rizika povodní opodstatněné. Obec by měla ochránit správná manipulace vodohospodářů na bělovském jezu.

„Například na konci dubna v důsledku vydatných srážek byly na řece Moravě naměřeny stupně povodňové aktivity. Na jezu Bělov jsme provedli manipulace tak, že voda bezpečně protekla, aniž by došlo k vylití vody z břehů, jakémukoli ohrožení majetků, či dokonce obyvatel,“ popsal mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

I podle jeho slov mohou mít někdejší problémy s vodou ve sklepích jinou příčinu než zvýšení hladiny řeky. V suchých letech podle něj naopak může být toto opatření užitečné. „Zvýšená provozní hladina pozitivně ovlivní zajištění odběru pro potřeby dodávek pitné vody v prameništi Nadjezí,“ nastínil Chmelař.

„Lidé mohou bydlet dokonce blíže vodě než dřív, ale je to bezpečnější,“ podotkla starostka Irena Brabcová.

V Kroměříži, Otrokovicích i Uherském Hradišti sice aktivní zóny jsou, ale značná plocha spadá do kategorie záplavového území s mírnějšími pravidly. A tyto lokality jsou hustě osídlené.

„Je to dáno historicky. Zjednodušeně řečeno, v Uherském Hradišti tato zóna zasahuje část města západně od třídy Maršála Malinovského, severně od ulic Sokolovské a Pivovarské, jižně od železnice Kunovice – Uherský Brod. Spadá sem například sídliště Štěpnice,“ informoval mluvčí města Jan Pášma.

Se souhlasem správců toků lze v těchto územích i stavět. A mít bydlení nedaleko řeky dnes pro lidi strašáka nepředstavuje.

„Prvotní šok je dávno pryč. Zájem bydlet v okolí Zlína je tak obrovský, že dnes obavu z povodní řeší jeden zájemce z deseti. Lidé se často hrnou i na místa, která bych osobně nedoporučil,“ všiml si majitel realitní kanceláře Zvonek Miroslav Zvonek.

Je ovšem pravda, že novostavby v záplavových územích nově splňují určité náležitosti. Lidé je staví na vyvýšeném terénu a snaží se je architektonicky koncipovat tak, aby jim případná povodeň co nejméně ublížila.

Ceny nemovitostí v záplavových místech se liší jen někde

Kdo chce bydlet blízko vody, se však musí připravit i na drobné komplikace. Jednak často nezíská tu nejvýhodnější hypotéku, jednak utratí víc za pojištění nemovitosti.

Samotné ceny nemovitostí v záplavových oblastech se příliš neliší od těch ostatních. Na Zlínsku a Otrokovicku skoro vůbec, na Kroměřížsku už jsou lidé opatrnější, a domy v ohrožené oblasti tedy nižší.

„Lidé kladou velký důraz na bezpečnost. Na pět prodaných domů na jedné straně Moravy se prodá jeden na té druhé, ohroženější,“ naznačila kroměřížská realitní makléřka Klára Valaská. Ceny nemovitostí v záplavovém území jsou podle ní o 10 až 15 procent nižší než jinde.

Podobná situace je i na Rožnovsku a Valašskomeziříčsku, kde je cenový rozdíl 20 až 30 procent.

„Přestože poslední povodně už byly velmi dávno, stále je tu spousta pamětníků. Roli hraje i fakt, že zájem o nové bydlení je menší a lidé si raději připlatí, než aby bydleli v těsné blízkosti potoka či řeky,“ popsal majitel realitní kanceláře Tomáš Kocourek z Rožnova pod Radhoštěm.

„Musíme vodě vracet to, co jí patří“

Ač se radnice snaží zájemcům o bydlení vyjít vstříc a prostory k nové stavbě rozšiřovat a zdokonalují protipovodňová opatření, mnohde hledají způsoby, jak zastavování záplavových území omezit.

„Rozšiřovat obce na úkor přirozených rozlivů je cesta do pekel, respektive do bahna. To, že vodě nějaké území sebereme, se vždy vrátí jako bumerang, protože o to více se voda rozlije jinde,“ upozornil vedoucí odboru životního prostředí otrokovické radnice Petr Zakopal.

Podle něj mají i sebelepší protipovodňová opatření slabé stránky, i Povodí Moravy zdůrazňuje, že prakticky každé město či obec na vodním toku je povodní ohroženo.

„Bohužel jsme v situaci, kdy již jiná než technická opatření nezbývají, protože je potřeba lidi a majetek ochránit. Přesto je nezbytné neustále pracovat na tom, abychom vodě, alespoň pokud je to možné, vrátili, co jí patří,“ doplnil Zakopal.

Některá města tak v územních plánech chtějí nechat část záplavových území nezastavěnou, aby se tam voda během povodní mohla rozlít.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Želva ostruhatá.na výstavě exotických zvířat na zámku v Holešově
VIDEO: Na zámku v Holešově si v létě můžete pohladit sklípkana či krajtu

Až do konce září je na holešovském zámku na Kroměřížsku otevřená unikátní výstava exotických zvířat. Je koncipovaná jako rodinná, a proto není problém, aby si...  celý článek

Útok (ilustrační foto)
Podříznu vás i sebe, vyhrožoval muž policistům. Použili na něj taser

Agresivní muži s nožem se postarali o rozruch ve dvou restauračních zařízeních ve Zlínském kraji. Zatímco jeden agresor ohrožoval hosty, druhý si dovolil...  celý článek

Cestující v Kroměříži mohou v létě vozy na CNG otestovat.
Kroměříž bude provozovat ekologickou MHD, další města jsou opatrnější

V Kroměříži jezdí téměř půl roku první ekologické vozy městské hromadné dopravy. Osvědčily se, a proto město vymění i stávající autobusy. Bude tak prvním ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.