Zhruba dva roky si nad tím lámali hlavu a teprve ve středu rozhodli. Krajští politici v Úřadu Regionální rady Střední Morava, která rozděluje evropské miliony, odmítli žádost o dotaci od firmy rodiny Březinových.
Toto příjmení je v posledních týdnech a měsících zmiňováno především v souvislosti s obrovskými nelegálními obchody s lihem, při nichž stát přišel o miliardy (více o soudu čtěte zde).
"Žadatel nesplnil podmínky dané ve výzvě," shrnul hejtman a místopředseda Regionální rady Stanislav Mišák.
Radek a Tomáš Březinovi sedí už přes rok ve vazbě a policie je považuje za hlavní články lihové mafie v Česku. Přitom Tomáš je desetiprocentním vlastníkem společnosti Zlínsat, která má Lázně Kostelec a chtěla od Bruselu dotaci 23 milionů korun na nové rehabilitační centrum.
O co žádala firma Zlínsat
|
Donedávna oficiálně působil ve firmě i Radek Březina, jenž je považovaný za nejvyššího lihového bosse u nás. Hlavním majitelem Zlínsatu je otec sourozenců Vladimír Březina.
"Nebudu se s vámi o ničem bavit," reagoval ve středu na telefonát MF DNES Březina starší. Své syny od začátku hájí.
Podle znalce by bylo financování rizikové
Policie sofistikovaný případ podvodů, za které Radku Březinovi hrozí až 16 let vězení, pořád rozplétá. Ani úředníci a politici regionální rady si se svým případem, tedy žádostí o dotaci, dlouho nevěděli rady.
Projekt firmy Zlínsat za 46 milionů korun, z nichž měl Brusel zaplatit polovinu, prošel prvním kolem výběru (více zde). S tím, jak se lihová kauza medializovala, povadala rozhodovací schopnost úřadu. Až náhle nevěděl, co s tím. Rok nepřicházely žádné zprávy. Až ve středu padl verdikt. Odmítnutí.
"Rozhodující bylo, že se úřad obrátil na znalce, který financování projektu nedoporučil. Bylo by to rizikové," přiblížila mluvčí Úřadu Regionální rady Střední Morava Michaela Linhartová.
Jinými slovy jde o to, že projekt neměl být dostatečně finančně pokrytý, protože z něho začaly banky vycouvávat. Pravděpodobně kvůli obvinění sourozenců Březinových. Navíc hrozilo, že by na projekt s podporou EU mohly jít peníze, které pocházejí z nelegálních kšeftů s lihem.
"Bylo absolutně nevyjasněné financování od bank a dalších zdrojů," potvrdil člen Výboru regionální rady a krajský radní Jaroslav Kučera.
Náměstek hejtmana: Nešlo rozhodovat podle pocitu
Další člen Výboru regionální rady a náměstek hejtmana Jaroslav Drozd od začátku říká, že nemůže rozhodovat na základě pocitu, byť by se přikláněl k tomu, aby Březinovi dotaci nedostali.
"Teď nejde o pocit, ale o to, že nebyly splněny podmínky pro spolufinancování," podotkl Drozd. Podle něho sehrálo roli také obvinění sourozenců Březinových, nebyla to však prvotní příčina odmítnutí.
Ředitel úřadu regionální rady Ivan Matulík už dříve řekl, že by nebylo správné, kdyby evropskou dotaci získal subjekt, ve kterém figuruje obviněná osoba. Přesto byl projekt předběžně vybraný v listopadu 2012. Žadatel dodal vše, co měl.
Podmínky, z nichž jednou je i trestní bezúhonnost, se totiž vztahují na statutární zástupce, ne na společníky. V tomto případě tedy na Vladimíra Březinu, který stíhaný není.
Pustí bratry z vězení?
Zatímco přidělení dotace je po dvou letech konečně vyřešeno, policie má pořád práci s rozpletením nezákonných obchodů s lihem. Březinovi jsou obžalovaní i Krajským soudem v Olomouci za daňový únik kolem půl miliardy.
Soudce chce ale případ spojit s dalšími lihovými kauzami a vrátit vyšetřování do přípravného řízení. Pokud by se to stalo, budou Březinovi za týden na svobodě, protože jim vyprší vazební lhůta.
Žalobce Michal Galát si proti tomu podal stížnost. "Vazební důvody přetrvávají," tvrdí Galát. Definitivní slovo bude mít Vrchní soud v Olomouci, k němuž spis doputuje tento či příští týden.
Březina podle policie ovládal řadu firem, které nakládaly s lihem. Tím si měl přijít k závratným ziskům.
