Pole u Napajedel, Spytihněvi a Topolné zbělela. Ne sněhem, ale labutěmi. Přibylo jich i kolem řeky Moravy přímo v Uherském Hradišti, kam jim lidé nosí potravu.
Na poli u Topolné jich před pár dny spočítal ornitolog Bedřich Landsfeld celkem 114, pozorovatel Miroslav Rozsypálek zase napočítal u napajedelského štěrkoviště 126 ptáků.
Podle ornitologa a vedoucího hradišťského odboru životního prostředí Květoslava Fryštáka se jedná dokonce o stovky, možná i o tisícovku labutí, které se v těchto dnech slétly za potravou právě na Slovácko.
"Jsou to převážně labutě velké, ale také labutě zpěvné, místní, ale i ze severu Moravy nebo z Polska. Když zamrznou vodní plochy, hledají obživu většinou na polích," vysvětlil Fryšták.
Dostat se přes zmrzlou krustu není prý pro vrubozobé ptáky žádný problém. Že se stahují uprostřed zimy na jedno místo nebo do jedné lokality, není nic neobvyklého. Tak velké množství pohromadě jich ale ornitologové často nevidí. "Je to letos spíš shoda náhod," podotkl Fryšták.
Za to, že se vůbec v našich zeměpisných šířkách v zimě labutě objevují, mohou lidé, kteří je krmí. Dřív labutě běžně na podzim odlétaly a zimu trávily na severu Itálie.
"Krmením člověk narušil jejich běžné biorytmy. Když ptáci vidí, že jim někdo sype i v zimě, nemají důvod odlétat. Pak je ale problém, když člověk s krmením přestane," popsal Fryšták.
Labuť, stejně jako jiní ptáci zvyklí na potravu od člověka, si pak těžko v zimě hledají obživu jinde a hodně jich právě kvůli lidem do jara nepřežije. Mimochodem, labutí v Česku stále přibývá, jejich počet ale zatím není třeba jakkoliv uměle regulovat.
