Úřad v Otrokovicích sice investorovi vodní elektrárny povolil zvýšit hladinu řeky Moravy oproti dnešnímu stavu o půl metru. Obce Kvasice a Střížovice se nicméně proti tomuto opatření v obavách z povodní odvolaly.
"Vydali jsme rozhodnutí o manipulačním řádu jezu Bělov. Bylo to počátkem července," řekl Lukáš Zeman z odboru životního prostředí městského úřadu v Otrokovicích.
1,6 megawattuje příkon dvou kaplanových průtokových turbín vodní elektrárny mezi Otrokovicemi a Bělovem. |
"Rozhodnutí nenabylo právní moci, protože obce se odvolaly. Běží lhůta, kdy se k odvolání máme všichni vyjádřit," sdělil MF DNES podnikatel Lubomír Marták, jehož elektrárna najela v červnu na zkušební provoz.
Manipulační řád, který otrokovický městský úřad elektrárně schválil, je soubor pravidel, jimiž se řídí nakládání s vodou na vodních dílech. Úřad v něm Martákovi povolil zvýšit hladinu u jezu o půl metru výš než dnes.
Starosta Kvasic: Při povodních pomůže i půl metru
Na této vyšší úrovni byla totiž hladina roku 1994, kdy na projekt elektrárny získal stavební povolení její původní investor - kroměřížský podnikatel. Než ovšem začal stavět, přišly roku 1997 povodně, které zaplavily dvoutisícové Kvasice ležící jen pár kilometrů nad jezem.
Kvasice proto roku 2001 požádaly o snížení hladiny o půl metru a úřady jim vyhověly. Lubomír Marták, který projekt nepostavené elektrárny koupil roku 2011, dnes tvrdí, že úřady hladinu snížily bez vědomí tehdejšího majitele projektu, a s odvoláním na původní stavební povolení ji chce tedy znovu o půl metru zvýšit.
Vodní elektrárna u bělovského jezu.
"Všechna naše povrchová voda má odtok do Moravy. A když se zvedne hladina na jezu, zvýší se i hladina na přítocích. To všechno má souvislost. A při povodni pomůže i půl metru," vysvětluje důvody odvolání starosta Střížovic Pavel Kvasnička. "Chápu investora, ale někdo na druhou stranu musí pochopit nás," dodává.
Pro nově dokončenou elektrárnu to znamená problém. "Mám expertizu výrobce turbín, který spočítal, o kolik snížením hladiny poklesne roční výroba elektřiny. Finančně jde zhruba o čtyři miliony. Při nižší hladině navíc může turbína přisávat vzduch a výrobce negarantuje její správnou funkci. Pak by škody byly daleko větší," řekl už dříve podnikatel Marták.
Může za zaplavování ulic nízko položený přepad dešťovky?
Zvýšení hladiny jako první odmítly Kvasice, které velká voda ohrožuje skoro každý rok, několikrát vysoká hladiny hrozila zaplavit tamní sportovní areál, jednou starosta kvůli tomu musel dokonce nechat odstřelit hráz přítoku Moravy a nechat jej vylít do polí.
"Navržená hladina by měla vzdutí až někde nad areálem, a to je z psychologického hlediska občanů nepříjemná věc. Znamenalo by to navíc problémy pro obecní kanalizaci, která by neměla kam odtékat. Ale i pro sklepy budov v přilehlých ulicích Bělovská a dalších," vysvětlil před časem starosta Lubomír Musil.
Marták však jeho argumenty odmítá. Podle něho vyšší hladina čističku odpadních vod nijak neohrozí. Přečištěné domovní splašky totiž vhání čistička do Moravy pod tlakem a přepad pro dešťovou vodu ústí pod stávající nižší hladinu řeky. To je podle Martáka skutečná příčina zaplavování ulic za přívalových dešťů.
Starosta Musil ovšem trvá na svém. Odvolání Kvasice odůvodnily osmi body, mimo jiné i za pomoci posudku expertů v oboru kanalizací.
"Budeme čekat dvacet dní, uvidíme, jak rozhodne rozhodčí orgán, kterým je krajský odbor životního prostředí. Zachování hladiny Moravy na stávající výšce se ale budeme domáhat i soudní cestou," připustil Musil.
