Chodbičky vytvořené larvami kůrovců

Chodbičky vytvořené larvami kůrovců | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Kůrovci pomáhá sucho a teplo. Lesáci nestíhají kácet napadené smrky

  • 5
Lesy ve Zlínském kraji decimuje kůrovec. Ten se na mnoha místech kvůli dlouhotrvajícímu suchu přemnožil už loni a lesáci s invazí drobného brouka zápasí i letos.

Jehličnaté lesy v Hostýnských vrších a v okolí Rožnova pod Radhoštěm. To jsou místa ve Zlínském kraji nejvíce zasažená kůrovcem. Arcibiskupské lesy a statky Olomouc registrují nejhorší situaci ve chvalčovském polesí, především u Rajnochovic na Kroměřížsku.

„Od loňského července jsme v této oblasti zpracovali šestnáct tisíc metrů krychlových kůrovcem napadeného dříví,“ uvedl Josef Dostál z vedení společnosti.

Rezavějící stromy prožrané kůrovcem se objevují i v polesí Zámeček u Kroměříže nebo v arcibiskupských lesích u Velehradu a Morkovic. Hodně vážná situace pak panuje na Rožnovsku.

„Kůrovec nám napadá nejen mýtní porosty, ale i pouze dvacet let staré stromy. Loni tvořilo kůrovcové dřevo padesát procent naší těžby, letos je to číslo ještě vyšší,“ vypočítal jednatel Městských lesů Rožnov Rostislav Polášek.

Napadené stromy už se nevzpamatují

Smrkové porosty, které kůrovec napadá nejraději, přitom tvoří 60 procent lesů, které společnost spravuje. Ohroženy jsou především dřeviny v nižších polohách.

„Kůrovce máme ale i v 800 metrech nad mořem, kde nikdy předtím nebyl,“ doplnil Polášek.

Proti nákaze bojují lesáci především rozmísťováním feromonových lapačů a také lapáků, tedy pokácených dospělých stromů přikrytých větvemi, které brouka lákají. Jen Lesy ČR jich takto letos ve Zlínském kraji rozmístily téměř dvacet tisíc.

„Opatření se jeví jako účinná, už proto, že lapáky jsou středně až vysoce napadeny kůrovcem,“ informovala mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

V zápase s kůrovcem je také důležité co nejrychlejší kácení nemocných stromů, aby se nákaza dále nešířila. „Napadené stromy už se nevzpamatují,“ upozornil Polášek.

Lesům by pomohly vytrvalejší deště

I přesto se lesáci obávají, že by kvůli kůrovci mohly jehličnaté lesy z některých míst vymizet úplně.

„Pokud by přetrvávalo suché počasí, skutečně se může stát, že se smrk postupně přesune do vyšších poloh a v nižších polohách se vyskytovat nebude,“ řekl Ludvík Směšný z polesí Chvalčov.

Pokud by se tak stalo, mělo by to vážné ekonomické důsledky.

„Smrkové dřevo se prodává lépe a také rychleji roste, vymizení smrků by tedy negativně ovlivnilo výnosnost lesního hospodaření,“ vysvětlil Směšný.

Právě kvůli panujícímu suchu nemají stromy dostatek vláhy, a tím pádem jim ubývá také míza. Dřeviny dále oslabují také porosty václavky a ty se pak útokům kůrovce obtížně brání.

I kvůli tomu lesáci vyhlížejí vytrvalejší deště, které by lesům pomohly. Pokud naopak vydrží současné sucho a teplo, hrozí, že se kůrovec rozšíří i do dalších míst, kde s ním dosud problémy nebyly.