"U takových věcí, jako je zámek, by církev nemusela mít na jejich provoz," řekl olomoucký arcibiskup Jan Graubner.
Zámek, zahrady, budovu mincovny a další zhruba desítku staveb, které k areálu patří, stát znárodnil po válce, a církev by tedy o jejich vrácení požádat mohla. Momentálně je spravuje Národní památkový ústav. Církev pečuje o rozsáhlé sbírky a také vybavení zámku, ve kterém olomoučtí arcibiskupové sídlili.
Spolupráce funguje už řadu let, podle památkářů naprosto bez problémů. Pro veřejnost to však s sebou jedno omezení nese. "Při prohlídkách zámku se nesmí fotografovat, pokud si člověk nezajistí souhlas majitele sbírek, tedy arcibiskupství," upozornila mluvčí památkářů Dagmar Šnajdarová.
Do dění v zahradách, kde loni začaly práce na návratu k původnímu stavu a také na stavbě prostor pro Národní centrum zahradní kultury, církev v minulosti vůbec nezasahovala. Díky tomu získali památkáři na zahrady i zámek třistamilionovou evropskou dotaci.
Sbírky, které si olomoucké arcibiskupství ponechalo ve svém majetku, obsahují víc než pět stovek vzácných obrazů nebo unikátní knihovnu se 60 tisíci svazky. Arcibiskupský zámek dnes slouží nejen jako turistická atrakce, která do Kroměříže láká zahraniční návštěvníky, ale také jako bohatý zdroj informací pro odborníky.
"Například knihovna je přístupná badatelům. Některé ze svazků jsou historicky nesmírně cenné prvotisky," upozornila historička umění Jana Zapletalová z Arcidiecézního muzea.
To je pobočkou olomouckého Muzea umění, sídlo však má přímo v zámku v centru Kroměříže. Díky tomu zůstává zámek vybavený a sbírky jsou zároveň pod dohledem odborníků.
Stavba v minulosti sloužila jako letní sídlo biskupů a arcibiskupů. Honosnou raně barokní knížecí rezidenci nechal na konci 17. století postavit biskup Karel II. z Lichtensteinu.
