Dokladem může být třeba příběh dívky, jejíž matka je psychiatrická pacientka, která svoji dceru ohrožovala na životě a otec nedávno zemřel. Soud tedy šestnáctiletou dívku svěřil do péče kroměřížského Rodinného centra.
Jenže ačkoliv od něj stát očekává, že dětem dá stabilní zázemí, odbornou péči a nakrmí je, ještě v polovině února centru neposlal peníze za loňský prosinec.
„Situace je v celé zemi stejná, nejsme v tom sami. Dostali jsme už celou řadu slibů, že se změní zákon, ale nic se neděje,“ krčí rameny ředitelka Rodinného centra Kroměříž Eliška Petruchová.
Problém je v tom, že stát potřebuje krizová lůžka pro děti, které se ocitnou v nouzi. Jako 13letý chlapec, kterého minulý měsíc našla policie toulat se v noci ulicemi Zlína. Před týdnem to zase byla podobně stará dívka v Otrokovicích.
„Vždycky jde o konkrétní dítě, které v tu chvíli potřebuje pomoc. Počkat to zkrátka nemůže,“ upozornila Petruchová.
Kroměřížské Rodinné centrum bylo v tu chvíli jediné místo v kraji, které je dokázalo přijmout. Další dvě zařízení pro děti vyžadující okamžitou péči (ZDVOP) ve Zlíně na Burešově a ve Valašském Meziříčí se specializují na malé děti do 12 let.
V Kroměříži ale měli v obou případech plno, běžná kapacita je totiž jen osm lůžek a jedna pečovatelka na čtyři děti. Víc jich mít nesmí. Proto uprostřed noci probudili další kolegyni, která narychlo přijela do práce, a rozestlali přistýlku.
Pomoci má novela zákona, o které se právě jedná
Stejně operativně dokážou reagovat i na případy, kdy jde o sourozeneckou skupinu. Přijmout tři děti a další dvě poslat jinam nepřichází v úvahu. I proto měli loni využití lůžek 128 procent.
Děti v nouzi potřebují nejen postel, ale i elektřinu, vodu, jídlo a další nezbytnosti. A ty musí někdo zaplatit. Takzvané „ZDVOPy“ se potýkají i s tím, že musí podržet místa v případě, že jde dítě na nějakou dobu k příbuzným či zpět do rodiny, ale ještě není vhodná situace na to, aby odešlo úplně. Obsadit jeho postel jiným dítětem v takové situaci nejde.
Stát však přestane posílat peníze v okamžiku, kdy je dítě pryč víc než dva dny po sobě. V případě Kroměříže a podobně malých zařízení to dělá v průměru stotisícový výpadek každý měsíc. Ročně pak 1,2 milionu korun.
„Pokud však dítě odchází, plní se tím poslání toho zařízení. Znamená to, že se stabilizuje jeho situace, nastartovala se spolupráce s rodinou a to je dobře,“ vysvětlil brněnský senátor Zdeněk Papoušek, který připravil novelu příslušného zákona.
Chce prosadit, aby zařízení měla stejné podmínky jako profesionální pěstouni. Těm plyne pravidelný příjem od státu, i když děti nemají, a jakmile jim stát nějaké přidělí, částka se navýší.
Podle novely by měla zařízení dostávat 20 tisíc na lůžko a k tomu 4 500 až 6 300 korun na dítě podle jeho věku. Navýšení pro stát by dělalo zhruba 109 milionů ročně.
„V praxi je to tak, že na péči o děti nakonec něco přispějí kraje, obce, hledá se ve veřejných rozpočtech a kde se dá, takže stát ty peníze nakonec stejně vydá. Takto by to však mělo řád,“ podotkl Papoušek.
Novelu se mu podařilo dostat na program schůze Sněmovny. Pokud by ji poslanci odhlasovali v prvním čtení, mohla by začít platit už ve druhé polovině roku. Podporu získal i u ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové, která chystá vlastní novelu. Je však obsáhlejší a na pořadu jednání stále není.
„V podstatě proti tomuto návrhu nic nemám. Pokud by náhodou naše novela zákona o sociálních službách neprošla, tak budeme vděčni i za tuto menší novelu,“ reagovala Marksová.
Jenže na sliby už jsou lidé v sociálních službách zvyklí a právě teď nastal čas, kdy jsou připravení udělat další krok. „Pokud novela neprojde, zvedneme společný protest všech ZDVOPů v zemi. Dál už není možné, abychom sháněli peníze pro děti ve veřejných sbírkách nebo od sponzorů,“ uvedla Petruchová.
