"Potvrdili jsme provinění ze strany finančního ředitelství a udělili pokutu v odpovídající výši," sdělil mluvčí kraje Milan Plesar.
Ani finančnímu ředitelství nepřipadá pokuta nízká. "Její výše odpovídá okolnostem případu," uvedl mluvčí Finančního ředitelství v Brně Jan Odvářka. Další tisícovku muselo ředitelství zaplatit za náklady řízení. "Částku šest tisíc korun už jsme uhradili," dodal.
Státní úřad by měl jít příkladem, zlobí archeologové
Finanční ředitelství se hájí tím, že se nic závažného nestalo a že výzkum jen pozdě nahlásili. Místní amatérský historik Martin Petrůj ale tvrdí něco jiného. "Všiml jsem si, že na konci prosince tam začali bagrovat, ačkoliv tam nebyli archeologové. Tak jsem je zavolal," popsal Petrůj. "Stejně už bylo pozdě. A ta pokuta? To je k pláči," řekl.
Archeologové jsou na oba úřady hodně naštvaní. Z jejich úst padají přívlastky směšné, trapné či nehorázné. "Pokuta je zcela neadekvátní tomu, že byla v podstatě zničena jedna z historických parcel středověkých Valašských Klobouk," zlobí se brněnský archeolog Marian Mazuch.
"Je smutné, že právě státní úřad, který by měl jít v dodržování zákonů příkladem, se takto předvedl," povzdechl si Mazuch.
Případ z Valašských Klobouk není jediným, při němž jeden úřad udělil druhému směšně nízkou pokutu za porušení zákona. Často jde právě o výstavbu bez archeologického výzkumu.
Například loni Praha 5 postavila na náměstí Kinských sochu, platila za to devět tisíc. Při opravě Karlova mostu magistrát nejenže nezavolal archeology, ale použil nešetrnou technologii. Pokuta byla 54 tisíc korun.
Mnohem větší tresty dávají úřady soukromníkům. Společnost Dominikánská, která v centru Brna v roce 2007 vybagrovala a zničila místo, kde kdysi stávala středověká vesnice, musela zaplatit půl milionu korun.
