Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tresty v kauze Synot platí, stížnosti Valenty a sudích soud odmítl

  12:01aktualizováno  12:01
Úplatkářská kauza kolem uherskohradišťského fotbalového klubu 1. FC Synot je definitivně u konce. Ústavní soud totiž po více než tříletém zkoumání odmítl stížnosti pěti z deseti odsouzených. S konečnou platností tak platí uložené podmínky a peněžité tresty.

Nejvyšší peněžitý trest potvrdil Ústavní soud bývalému majiteli klubu Ivu Valentovi, zaplatit musí 350 tisíc korun. | foto: Jan Karásek, MAFRA

Stížnost k Ústavnímu soudu podali bývalý majitel fotbalového klubu Ivo Valenta a rozhodčí Václav Zejda, Bohuslav Krátký, Eduard Cichý a Jaromír Hlaváč.

Celkem před soudem stanulo sedm bývalých sudích a tři funkcionáři. Dostali podmíněné tresty od tří do deseti měsíců a museli zaplatit 50 až 350 tisíc korun. Většině soudy také zakázaly činnost ve fotbale. Nejpřísnější podmíněný trest, deset měsíců vězení s odkladem na 2,5 roku, si vyslechl Zejda. Nejvíce peněz musel zaplatit Valenta.

Případ je mediálně známý. Korupci se podařilo prokázat především díky odposlechům. Zazněly v nich výrazy jako "ryby", "kapříci", "poprašek" či "dotace na výhru", které podle soudů kamuflovaly korupci.

Právě zákonnost, věrohodnost a vypovídací hodnotu telefonních záznamů obžalovaní před soudy všech stupňů zpochybňovali, své výhrady pak zopakovali i v ústavních stížnostech. Podle Ústavního soudu jsou však záznamy z odposlechů obsáhlé a výmluvné a soudy je hodnotily podrobně a objektivně.

Profesionální fotbal je věcí obecného zájmu

Další výhrady směřovaly proti závěru, že korupce ve fotbale souvisela s "věcí obecného zájmu", což je znak skutkové podstaty úplatkářství.

Podle Ústavního soudu jsou ale vrcholné fotbalové soutěže už pro svou vysokou sledovanost natolik významným kulturním a ekonomickým fenoménem, že jejich spravedlivý a čestný průběh musí být vnímán jako věc obecného zájmu.

"Ze skutkových okolností případu je dostatečně zřejmé, že stěžovatelé si byli sociálně škodlivého a kriminálního charakteru svého počínání dobře vědomi, což ilustruje i poměrně vysoká míra utajení, používání kódovaného jazyka při sjednávání úplatků," stojí v usnesení senátu se zpravodajem Janem Musilem.

Kroměřížský okresní soud soud se případem údajného ovlivnění několika utkání první fotbalové ligy ze sezony 2003/04 zabýval od dubna 2005.

První rozsudek vynesl v lednu 2006. Tehdy soudce Karel Rašín uložil deseti obžalovaným peněžité tresty od 50 do 300 tisíc korun, doplněné většinou zákazy činnosti ve fotbale. Krajský soud, k němuž se odvolali všichni obžalovaní i státní zástupce, ale případ vrátil do Kroměříže.

Okresní soud kauzu znovu projednával od června 2006. Většinu důkazů musel provést znovu. Poté padlo nové rozhodnutí s podmíněnými tresty vězení a peněžitými tresty, které v roce 2008 potvrdil zlínský soud a po něm také Nejvyšší soud. Od roku 2009 ležely stížnosti pěti aktérů případu u Ústavního soudu.

Všichni aktéři vrcholový fotbal po vypuknutí kauzy opustili, Valenta klub přejmenovaný na 1. FC Slovácko prodal hned v prosinci 2004. Ve fotbalovém prostředí se nadále pohybuje pouze tehdejší ředitel klubu Jaroslav Hastík, jehož zatčením na benzince u Vyškova celá aféra začala. Hastík je funkcionářem v Boršicích, které po podzimu vedou tabulku krajského přeboru.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.