Ředitel Kongrasového centra ve Zlíně Zdeněk Ševčík

Ředitel Kongrasového centra ve Zlíně Zdeněk Ševčík | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Kongresové centrum ve Zlíně prodělává. Ale mnohem méně, než se čekalo

  • 30
Pesimistické prognózy mu věštily roční ztráty v řádech milionů korun, ale Kongresové centrum ve Zlíně se černým předpovědím vzepřelo a v hospodaření si zatím vede nad očekávání dobře. V prvním roce své existence sice opravdu skončilo v minusu, ale ztráta je minimální - přibližně 61 tisíc korun.

Kongresové centrum pro Zlín navrhla uznávaná architektka Eva Jiřičná, stavba stála přes půl miliardy. I vedení magistrátu očekávalo, že hospodaření bude ztrátové.

"Věděli jsme, že budeme doplácet. Čekali jsme ale, že hospodářský výsledek bude výrazně horší," přiznal primátor Zlína Miroslav Adámek z TOP 09/STAN.

Důvodem poměrně úspěšného roku je to, že se podařilo snížit provozní náklady a oba sály Kongresového centra dobře využívat. Velký sál s kapacitou téměř 800 míst vyprodala loni Magdalena Kožená či Richard Müller. Plno tam mívá na svých koncertech také Filharmonie Bohuslava Martinů, která zde sídlí.

Za první rok 86 tisíc návštěvníků

Na koncerty, konference nebo výstavy loni přišlo do Kongresového centra 86 tisíc lidí. Přičemž návštěvnost musela být nejméně 83 tisíc, aby byla splněna podmínka Evropské unie, která z větší části projekt financovala.

Kongresové centrum ve Zlíně

"Neměli jsme jistotu, že toho čísla dosáhneme, ale podařilo se to," vydechl si šéf Kongresového centra Zdeněk Ševčík. "A to jsme měli jen pár akcí bez vstupného."

Radnice si vyčlenila na provoz centra 18 milionů korun, skutečné náklady byly o 25 procent nižší, tedy asi 13 milionů. Naopak zisky z akcí byly proti plánu o deset procent vyšší.

To těší asi nejvíc bývalou zlínskou primátorku Irenu Ondrovou (ODS), která výstavbu Kongresového centra prosazovala a zřejmě i kvůli němu prohrála v posledních komunálních volbách. "Byla jsem na několika koncertech. A když jsem viděla, že je sál plný, neměla jsem strach. Bylo jasné, že se lidé do Kongresového centra naučili chodit," nepochybovala Ondrová.

"První rok vyšel, hospodaření skončilo dobře," je přesvědčen také zastupitel za ČSSD Boris Popesko. "Nepotvrdily se černé předpovědi," dodal.

Rok 2012: nižší náklady a vyšší návštěvnost, slibuje vedení

Výsledek hospodaření mohl být ještě lepší, ale do výdajové stránky se promítly jednorázové investice na vybavení centra. Ty letos odpadají. Ševčík navíc naznačil, že se tento rok výdaje asi ještě sníží. A to díky poklesu mezd zaměstnanců o 10 procent a také nižší ceně elektrické energie, kterou si město jejím nákupem v e-aukci zajistilo.

A návštěvnost by mohla být ještě lepší. "To bude záležet hlavně na manažerovi," tvrdí Popesko.

Navštívili jste Kongresové centrum?

celkem hlasů: 506

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 16. února 2012. Anketa je uzavřena.

Ano
Ano 193
Ne a návštěvu ani neplánuji
Ne a návštěvu ani neplánuji 171
Ne, ale mám to v plánu
Ne, ale mám to v plánu 142

Kongresové centrum ale stále omezuje to, že nemůže konkurovat jiným podobným zařízením, a tudíž lákat vlastní zákazníky. Taková je totiž další podmínka Evropské unie. "Kongresové centrum se sice propaguje, má své internetové stránky, ale aktivně žádné příležitosti nevyhledává," vysvětlila vedoucí oddělení koordinace projektů magistrátu Marie Cepková.

Tato a všechny další podmínky budou platit pět let od chvíle, kdy se vyúčtuje poslední koruna dotace. To se ale ještě nestalo. Antimonopolní úřad totiž prověřuje doplatek 40 milionů korun za vícepráce. Takže peníze, na které město toužebně čeká, nepřicházejí. "Citelně nám chybějí. Museli jsme zastavit některé plánované investice," přiznal náměstek primátora Bedřich Landsfeld.

Z Kongresového centra nemá velkou radost ani ředitel zlínského městského divadla Petr Michálek. Divadlo totiž přišlo o řadu akcí, například Miss Academia nebo finálový večer mezinárodního filmového festivalu. Ty se loni poprvé konaly právě v Kongresovém centru. "Co se týká nájmů, představuje pro nás konkurenci," naznačil Michálek.