Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zlínský kraj má novou komunikační síť, pomůže lékařům i při povodních

  10:33aktualizováno  10:33
Zlínský kraj jako první v Česku vybudoval novou komunikační síť. Zrychlí spojení mezi krajem a obcemi při krizových situacích. V čem má smysl projekt nové komunikační sítě za stovky milionů korun? MF DNES představuje její využití na příkladech z praxe.
Díky nové komunikační síti si nemocnice mezi sebou snadno a během pár vteřin předají třeba rentgenové snímky. Ilustrační snímek

Díky nové komunikační síti si nemocnice mezi sebou snadno a během pár vteřin předají třeba rentgenové snímky. Ilustrační snímek | foto: Václav Šlauf, MAFRA

1.Efektivnější výměna dokumentace mezi lékaři

Modelový příklad: pacient ve Vsetíně utrpí vážný úraz hlavy. Lékaři v tamní nemocnici na základě rentgenového snímku rozhodnou, že ho převezou do Baťovy nemocnice. Ve Zlíně jej přijmou, ale pošlou znovu na rentgen nebo začnou složitě telefonem zajišťovat přístup k pacientovu snímku.

Utíkají tak minuty důležité k jeho ošetření, peníze za opakovaná vyšetření a pacient je navíc zbytečně znovu vystaven rentgenovému záření.

Díky nové komunikační síti z optických kabelů se tato modelová, ale zcela běžná situace podstatně zjednoduší.

"Dříve uběhly desítky minut, než jsem se dostal k pacientově dokumentaci. Dnes jsou to desítky vteřin," pochvaluje si Jiří Tesař, primář oddělení zobrazovacích metod Krajské nemocnice Tomáše Bati.

Nová síť umožní nejen rychlejší výměnu například rentgenových snímků mezi Vsetínskou, Kroměřížskou, Uherskohradišťskou a Baťovou nemocnicí, ale pomůže lékařům i v dalších oblastech.

"Často se stalo, že třeba onkologicky léčený pacient absolvoval vyšetření v některé jiné nemocnici než v naší. Pak přišel k nám a my jsme nebyli schopni posoudit, jak se jeho onemocnění vyvinulo, protože jsme neměli k ruce původní dokumentaci," vysvětlil Tesař.

2.Digitalizace listin, muzejních předmětů nebo knih

Modelový příklad: do muzea přijde badatel, který potřebuje vytáhnout ze sbírkového fondu nějaký exponát. Nyní už nebude muset čekat, než předmět muzejník najde. Sedne si k počítači a předmět si prohlédne v elektronické verzi.

Projekt za stovky milionů korun je totiž přínosný i pro archivaci a zpřístupnění dokumentů. Vznikla krajská digitální spisovna, která slouží k archivaci listin hejtmanství, a krajský digitální depozitář, jejž využívají muzea, knihovna a galerie.

"Digitální spisovna zaručuje věrohodnost dokumentů, to, že je nikdo neupravoval, že jsou autentické," popsal vedoucí oddělení informatiky Krajského úřadu Ivo Skrášek.

"U depozitáře oceňujeme, že umožní, aby si člověk vytáhnul dokument, o nějž má zájem. Například když se někdo bude chtít za dvacet let podívat na velehradské slavnosti, najde si digitálně uložené video a přehraje si je," dodal Skrášek.

Do digitálního depozitáře se časem uloží všechny knihy, obrazy, fotografie nebo filmy, které schraňují krajské instituce. Zjednoduší se k nim pak také přístup čtenářů nebo badatelů.

"Jednoznačně to vítáme. Už teď máme přes internet přístupná některá periodika. Knihy se zatím kvůli ochraně autorských práv, která umožňují publikace půjčovat jen fyzicky, nemohou půjčovat v digitální podobě. Ale trend je jasný," naznačila ředitelka Krajské knihovny Františka Bartoše Zdeňka Friedlová.

Digitální depozitář má výhody rovněž pro muzejníky. "K muzejním exponátům je to šetrný systém," souhlasí kurátorka uměleckých sbírek ze vsetínského muzea Olga Mehešová.

Digitální úložiště jsou postavena tak, aby se v nich dokumenty automaticky převáděly do nových formátů. "Proto budou k dispozici i za řadu let. Nehrozí, že bychom je neuměli za dvacet nebo padesát let přečíst," ujistil Skrášek.

3.Rychlá komunikace při povodni

Modelový příklad: Do Valašského Meziříčí vtrhla povodeň. Dříve trvalo dlouhé desítky minut, než se rozjela úřednická mašinerie, dnes se přes videokonferenci starosta spojí s hejtmanem a se starosty dalších ohrožených obcí. Mohou se tak okamžitě informovat o aktuální situaci.

Komunikační síť, která je nezávislá na internetu a v případě výpadku proudu jsou připraveny elektrocentrály, má výstupy v deseti městech s rozšířenou působností. V omezeném režimu zatím funguje v Luhačovicích, Vizovicích a Valašských Kloboukách. V případě krizových situací - například zmíněných povodní - urychlí komunikaci mezi krajem a postiženými obcemi.

Záměr chválí i města. "Videokonference pro nás budou zřejmě nejzásadnější a využijeme je v případě rozvodnění řek i bleskových povodní. Díky tomu bude daleko rychlejší a přehlednější komunikace třeba s Rožnovem a Vsetínem, s nimiž jsme v těchto situacích ve spojení," uvedl valašskomeziříčský starosta Jiří Částečka.

Vytvoření informačního, vyrozumívacího a varovacího systému kraje přišlo na stovky milionů korun, z velké části je kryly evropské dotace.

Zlínský kraj se zavázal projekty udržet do roku 2018, na jejich provoz dá za tu dobu asi 41 milionů korun.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Zlínský kraj

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

V rámci hudebního festivalu Vizovické Trnkobraní se konala populární soutěž v...
Spořádat dokáže skoro cokoliv. Knedlíky jsou ale extra, říká Američan

Patrick Bertoletti má za sebou stovky soutěží a desítky vítězství na akcích, které jsou pro Američany podobně prestižní a sledovanou záležitostí jako třeba...  celý článek

náměstí Míru Zlín
Vedení Zlína si neví rady s náměstím Míru, vrátí se k soutěži pro architekty

Náměstí Míru ve Zlíně postrádá eleganci a důstojnost centrálního prostoru krajského města, a mělo by se důkladně zmodernizovat. O tom se mluví řadu let, nyní...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.