Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Petr Janeček, MAFRA

Zlínský kraj jako první zrušil kojenecké ústavy, nahradili je pěstouni

  • 7
Kojenecký ústav ve Valašském Meziříčí po 69 letech existence skončil. Je to definitivní tečka za ústavní péčí o kojence ve Zlínském kraji. Péče o nejmenší děti, které nemohou být s rodiči, přešla do náhradních rodin. Oficiálně se tak stalo 1. října a v Česku je to zatím stále unikátní počin.

„Péči o děti do tří let jsme schopni plně zajistit profesionálními pěstouny,“ potvrdila Taťána Valentová Nersesjan, krajská radní odpovědná za sociální věci.

Budova v Husově ulici ale bude sloužit dál. Už před sedmi lety se totiž kapacita ústavu rapidně snížila a v uvolněných prostorách začala fungovat jiná akutní služba - zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Je schopné přijmout a postarat se o dítě kdykoliv - ve dne, i v noci.

„Dnes tady máme šest dětí, nejdéle na půl roku. Mezi tím se tým odborníků věnuje rodině, pracuje s ní tak, aby se situace vyřešila a dítě se mohlo vrátit domů,“ vysvětlila ředitelka zařízení Dagmar Stárková.

Takový je současný trend v péči o ohrožené děti. Starost o ně už nebude přecházet na stát, má zůstat rodičům, ale s podporou terénních služeb.

„Není řešením odebrat dítě a nechat rodiče bokem. Logičtější je pomoci jim, aby se k problému postavili čelem a řešili ho,“ dodala Stárková.

V krajním případě se o děti postarají profesionální pěstouni. Ve Zlínském kraji jich je momentálně dost.

Maximálně čtyřčlenné skupiny

Z bývalého Dětského a kojeneckého centra ve Valašském Meziříčí se stalo Centrum Áčko. Nyní přijímá děti do dvanácti let, od Nového roku se hranice posune až k plnoletosti.

„Stává se, že dítě přijde samo, když se cítí ohrožené v rodině. Nebo nás požádá osamocený rodič, třeba v případě, že musí do nemocnice,“ říká Stárková.

Typičtější je ale situace, kdy v rodině zasáhnou lidé z radničního odboru sociálně právní ochrany dětí.

Nejčastěji jde o matky samoživitelky, které nemají širší rodinné vazby, často mění bydliště i partnery, řeší alkohol a násilí.

Děti jsou v zařízení rozdělené do rodinných skupin maximálně po čtyřech, výjimkou jsou početné sourozenecké skupiny, které vždy zůstávají pohromadě.

Ve dvanáctihodinových službách se u nich střídají dvě tety. Počet cizích lidí je tak omezený na minimum.

„Máme i jednoho strýce, což je výborné, protože těmto dětem právě mužský vzor často chybí,“ doplnila Stárková.

Druhé centrum pro děti s autismem v kraji

Během příštího roku se služby Áčka rozšíří o další specifickou oblast. V červnu začne nabízet poradenství rodinám, které vychovávají dítě s autismem. Zajišťovat ho bude tým složený z psychologa, speciálního pedagoga a sociálního pracovníka.

Obrátit se na ně mohou rodiče už při prvním podezření. Dozvědí se, jaké lékaře mají navštívit, a při potvrzení diagnózy se péče rozjede naplno.

Vláda zvažuje útlum dětských domovů. Děti do sedmi let by ústavům unikly

Na jednom místě tak rodiče zjistí, jak obstarat dítěti asistenta do školy, jak s ním komunikovat, a další nezbytné informace. Postupně budou nabízet i odlehčovací služby, osobní asistence a další pomoc.

Zlínský kraj tak bude mít dvě obdobná pracoviště, kde rodinám dětí s autismem pomohu. I to bude národní unikát.

Jedno centrum vzniká ve Zlíně, kde ho bude od dubna provozovat občanská společnost Za sklem, druhé bude krajské.

Ve Zlínském kraji bývaly dva kojenecké ústavy, jeden z nich, ve Zlíně na Burešově, zanikl už dříve a dnes se plně se věnuje akutně ohroženým dětem a terénní práci s rodinami.