Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hanzelka a Zikmund vyjeli před 65 lety, na Kilimandžáru vznikl komiks

  14:57aktualizováno  14:57
Před 65 lety vyrazili Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka ve voze Tatra 87 na cestu kolem světa. Při té příležitosti vyšla kniha Legenda H+Z Cesta první a Cesta druhá, na níž se Zikmundem editorsky spolupracoval Miroslav Náplava. "Chtěli jsme cestovatele obrazně řečeno posunout do 21. století," vysvětluje.

Miroslav Náplava (vlevo) při besedě s Miroslavem Zikmundem na festivalu Neznámá země ve Zlíně (16. dubna 2012) | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Možná mají znalci knih H+Z dojem, že všechno o nich už četli. Proč vznikla tato kniha?
Protože všechno určitě ještě řečeno ani zveřejněno nebylo. Kniha je výborem z jejich díla, ale přináší i řadu novinek.

Výročí H+Z

Model vozu Tatra 87, kterým cestovatelé Hanzelka a Zikmund ujeli celkem 61 357...

Sedmadvacetiletý M. Zikmund a o rok starší J. Hanzelka vyrazili na cestu kolem světa 22. dubna 1947 jako inženýři a obchodní zástupci Tatry. Ani jeden tehdy netušil, že se už během cesty stanou legendou a i po více než půl století budou pro cestovatele alfou a omegou.
Za dva týdny vstupují na africkou půdu. První část cesty po světě vedla po Africe a Jižní Americe. "Původně jsme to plánovali na 2,5 roku. Nakonec byla cesta o rok delší," komentoval před časem třiadevadesátiletý Miroslav Zikmund.
První zdržení totiž přišlo už po třech týdnech. S Tatrou havarovali kvůli nefunkčním brzdám a museli ji poslat domů.
Jak se později ukázalo, nebylo to dílo náhody, ale jedna z nastražených překážek. A nebyla jediná.
Během více než tříleté cesty urazili 111 tisíc kilometrů a projeli napříč Afriku a Jižní Ameriku.
Spali na vrcholku Cheopsovy pyramidy, přejeli neznámou a nebezpečnou Núbijskou poušť jen s kompasem, vystoupali na nejvyšší horu Afriky, šest tisíc metrů vysoké Kilimandžáro.
Tam se potkali se třemi Čechy, se kterými náročný výstup podnikli. "Poradili nám, abychom v další cestě vynechali východní část Afriky a jeli středem. Díky tomu jsme zažili největší dobrodružství všech cest," upozornil Zikmund.
Oproti plánu se tedy vydali do oblasti pygmejů, kolem jezera Kivu a Kongo. Tam byli při tom, když začala chrlit lávu jedna ze sopek. "Taková možnost se naskytne jednou za několik životů," připomněl zlínský cestovatel.
A nasbírali i zážitky těžko sdělitelné. Třeba když se zúčastnili slavnostního obřadu obřízky u kmene Kafrů v jižní Africe, když se potkali s malomocnými v Jižní Americe nebo s lovci lebek v Ekvádoru.
Domů se vrátili 1. listopadu 1950 s hlavou plnou plánů. Na další cestu vyrazili přesně 12 let od začátku té první.

Takže si v ní něco nového najde i ten, kdo má cestopisů plnou knihovnu?
Ano. A navíc stále platí, že jejich cestopisy už tenkrát byly reportážně dokonalé. Jsou tam kapitoly, které se dají vyndat, dát k nim dnešní datum a trochu je změnit jazykově, a nikdo nepozná, že to vzniklo před půl stoletím.

Proč práce trvala tak dlouho?
Protože archiv H+Z ve zlínském muzeu je bohatý. Jezdil jsem k panu Zikmundovi téměř každý týden. Museli jsme vybrat texty, fotografie a dokumenty. Obrovskou práci mu daly jazykové korektury.

Shodli jste se?
Většinou ano. Jen občas pan Zikmund řekl, že by tam dal i další kapitolu, protože by do ní doplnil něco, co v původní knize nebylo.

Například?
Třeba výstup na Kilimandžáro. V původní knize popisoval výstup s Jiřím Hanzelkou. Ale ve skutečnosti tam byl i český cestovatel Stanislav Škulina. Ten ale z republiky emigroval. Takže když pak psali knihu, nemohli ho tam zmínit.

V knize jsou i nové fotografie?
Ano. Chtěli jsme vybírat ty, které nikdy nebyly publikované. V archivu jich jsou desítky tisíc. Vždycky jsem jásal, když jsem narazil na fotky, které pány tak trochu "polidšťovaly". Tedy že se na nich chovali jako my všichni ostatní, když cestujeme a zažíváme i legraci.

Jakou jste třeba objevil?
Třeba fotku z Núbijské pouště. Jasně že tam šlo o život, přitom právě tady vznikl nádherný snímek, na kterém Miroslav Zikmund jakoby plave v písku. A užívá si to.

Jak na takové fotky reagoval?
Většinou se zasmál. A to oceňuju. Vůbec se nebránil, nebál se toho, že by to snížilo jeho autoritu.

Součástí jedné knihy je i komiks, o kterém nikdo nevěděl.
Chtěli jsme, aby v knize byly faksimile dokumentů z archivu. Když je někde v knize přetištěný dokument, tak to není takový zážitek, jako když ho držíte ve stejné velikosti a podobě, v jaké skutečně existuje. To byla největší práce.

Myslíte s tím výběrem?
Přesně. Byli jsme omezení velikostí obálek. A teď si představte archiv, který má statisíce stran. Zajímavé bylo všechno.

A ten komiks?
Nakreslila ho Helena Šťastná, malířka, která s nimi tenkrát vystoupila na Kilimandžáro. Hned bylo jasné, že ho do knihy dáme.

Bude výbor z díla zajímat i ty, kteří cestovatele neznají?
Hlavně pro ně je určený. Byla by obrovská škoda na takové legendy vzpomínat jen při výročí. Budou živé, jen když budou inspirovat. Tomu pomáhá i festival. Tento výbor z díla je o to cennější, že se na něm jeden z autorů podílel. Já bych musel být v archivu několik let, abych všechny zajímavé souvislosti našel.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ukázka toho, co vidí člověk v psychobudce
VIDEO: Schizofrenikem na zkoušku: V hlavě mám zmatek, vše je rozostřené

Unikátní zařízení, které simuluje, jak vnímá člověk se schizofrenií, je nyní volně přístupné ve Zlíně. „Psychobudku vyvinuli na 1. lékařské fakultě Univerzity...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Za externí právníky dají některá města desetitisíce, jiná i miliony

Ačkoliv radnice mají svá právní oddělení, na vybrané úkony si najímají advokátní kanceláře, které řeší hlavně složitější spory. Většina měst platí ročně „jen“...  celý článek

Rekonstrukce obchodního domu Prior ve Zlíně odstartovala.
VIDEO: Velká oprava Prioru ve Zlíně začala, vrátí mu baťovský vzhled

Jedna z architektonických dominant Zlína a památka na slavnou baťovskou éru se mění před očima. Obchodní dům Prior se za rok představí v téměř autentické...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.