Navíc jinde v republice rovinové dostihy nebyly, že?
Přesně tak. A k tomu mi Slušovice nejsou vzdálené, město dobře znám. Pamatuju období největšího rozkvětu.
Opravdu?
V letech 1987 a 88 jsem tu běhal jako malý kluk, v roce 1989 jsem se tu vyučil. Pamatuju, když zdejší areál byl funkční a narvaný a jezdili sem turisté i ohromné zájezdy.
Ale to už je vzdálená historie.
Už je to jenom nostalgie, ta doba se nevrátí. Ekonomika, která to tu tlačila a podporovala, je pryč. A podnikatelské rozjezdy jsou dneska strašně těžké.
V uplynulých dvou letech jste působil ve Švýcarsku, takže do Slušovic jste se vrátil po delší pauze. Jak se vám líbí změny na zdejším závodišti?
Zázemí pro jezdce je lepší. Vznikla nová vážnice, sprchy, šatny pro muže i ženy. To je hezké. Nebezpečná železná bariéra, která tu byla, naštěstí zmizela. Nahradili ji plastovou, což je pro bezpečnost koní a jezdců výborné. Ale největší plus pro trenéry, majitele a koně udělali správci areálu tím, že vybudovali zavlažovací systém. Koně nemusejí běhat po tvrdém podkladu a jsou tak ušetřeni zdravotních problémů, které z toho vznikají.
Druhý slušovický mítink v letošní sezoně doprovázelo obrovské vedro. Jak se vám v takových podmínkách běhá?
Extrémní vedra nikdo nemá rád, pro sport je to strašně těžké. A jestli víc pro koně nebo pro mě? Asi je to vzájemné. Musíme pít hodně tekutin, snažit se být v klidu a nesmíte se moc hecovat.
A mohl jste zůstat v klidu, když jste kvůli problémům s Verem neodstartoval do hlavního dostihu?
Ver potřebuje, aby mu před dostihem všechno vyšlo. Když přijde sebemenší chybička, návratnost jeho startu je špatná, protože je hodně nervózní. Tentokrát se bohužel nepovedlo odstartovat.
Ve Slušovicích se letos uskuteční ještě dva mítinky. Sledovaný bude hlavně ten příští, který bude oslavou třiceti let od založení zdejší dráhy. Přijedete zase?
Pokud mě tu majitelé koní budou chtít, dorazím.
