Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na Slovácku kotví zeměloď. Dům, který si sám vyrábí vodu i elektřinu

  10:03aktualizováno  10:03
Ve Zlechově na Uherskohradišťsku vyrostla zeměloď. První zkolaudovaný dům v Česku, který se vymyká zažitým stavebním parametrům. Je pasivnější než dnes známé pasivní domy a umí si sám vyrobit elektřinu a vodu.

Stojí na okraji malé slovácké obce, nesousedí s žádným domem a žádnému běžnému se ani nepodobá. Je to earthship, v českém překladu zeměloď.

Zezadu se dá jednoduše minout, protože je téměř schovaná pod terénem. Jižní strana, která směřuje do polí, je naopak celá prosklená, stejně jako střecha a strop v jednom. Boky zakrývají stěny z pneumatik zasazené do terénu.

Popisovat tento dům není úplně jednoduché. Zvenčí i uvnitř je totiž jiný, než jsme zvyklí.

„Je to můj experiment, takový pokus,“ usmívá se majitel, stavebník a investor v jedné osobě Karel Šebela.

Česká legislativa je oproti cizině přísnější

Při vysvětlování nezapře své nadšení, technické schopnosti, smysl pro detail a vysokou míru kreativity. Třeba sklon skleněné jižní stěny si vypočítal sám, přestože jde o jednu ze zásadních věcí, na kterých je zeměloď závislá. Každý správný stupeň může přinést více slunečního svitu a tepla.

Fotogalerie

Odborníci na takové stavby však v Česku nejsou. Šebela proto chodil na přednášky amerického architekta Michaela Reynoldse, který netradiční domy dělá po celém světě už čtyřicet let. Pořád jsou ale výjimečné.

V zahraničí se staví z levných odpadových materiálů. Pneumatik, skla, lahví, písku nebo i plechovek. Tuzemská legislativa tohle nedovoluje a tak se zlechovský stavitel přizpůsobil českým zákonům.

Smyslem je postavit budovu, která nebude mít příliš vysoké pořizovací náklady a bude soběstačná a pasivnější než dnes známé pasivní domy.

„Tento dům si umí sám vyrobit elektřinu a vodu,“ vysvětluje Šebela.

Na světě jsou stovky zemělodí

Dům, který se vymyká zažitým stavebním parametrům, dokázal postavit a zkolaudovat jako první v Česku. V Kutné Hoře vzniká obdobná stavba pod hlavičkou občanského sdružení (více zde), stejně tak v Sedlišti u Sázavy, kde ji staví už čtyři roky (více zde). V Evropě je zemělodí zhruba dvacítka, na světě stovky.

Jde o budovu s vlastní výrobou energie i vody a se složitým systémem, který využívá sluneční energii, dešťovou vodu nebo zbytkové teplo z půdy.

Není napojená na žádnou veřejnou síť, nepotřebuje kanalizaci a vodovod ani elektrické sloupy. Promyšlený systém znamená, že dešťovou vodu dokáže využít i třikrát. Na umývání, zavlažení rostlin a splachování.

Šebela na něm pracoval několik let. Většinou sám, s kamarády nebo známými řemeslníky. I proto náklady na obytnou část nepřekročily 700 tisíc korun.

„Do jedné pneumatiky se vešla tři kolečka hlíny a za den jsem jich nahutnil osmnáct,“ připomíná.

Zeleninu a ovoce pěstuje hydroponicky

Studie dokazují nezávadnost pneumatik. Ve Zlechově ale slouží jen jako opěrné zídky.

Dům není trvale obydlený, i proto ho Šebela stále vylepšuje. Propojil ho například s aquaponií.

Nad obytné přízemí postavil skleník, ve kterém si celý rok bude hydroponicky, tedy s využitím odpadu z ryb, pěstovat zeleninu a ovoce. Už ochutnal vlastní jahody, ředkvičky, salát, bylinky i pstruhy.

Pro zájemce o alternativní bydlení pořádá prohlídky, na kterých se scházejí lidé z celé země.

„Kompletně hotový dům a permazahrada ale nebude nikdy. Je to o cestě, ne o cíli,“ dodal Šebela.

Autor:




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.