Rozhledna na Brdu

Rozhledna na Brdu | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

Vypadalo to jako praštěný nápad, říká autor unikátní rozhledny na Brdu

  • 5
Kamenná rozhledna Brdo na stejnojmenném nejvyšším vrcholu Chřibů slaví desáté výročí. Unikátní stavba získala cenu Grand Prix architektů a chválily ji i odborné časopisy v zahraničí.

Za války tady měli Němci dřevěnou signalizační věž. Později se dočkala obměny na něco, co lze těžko přesně popsat.

„Vylézt se na to dalo, někdy se tomu říkalo vyhlídková věž, ale ve skutečnosti to byl jen jakýsi orientační bod. Skutečná rozhledna na Brdu nebyla,“ říká Jan Petřík, předseda Sdružení Chřiby.

Stavba se však na konci 70. let minulého století rozpadla a dnes stojí na nejvyšším vrcholu Chřibů kamenná rozhledna. Tvarem připomíná vysouvací dalekohled, odolává prudkým severním větrům a dá se z ní při extrémní viditelnosti dohlédnout až na rakouské Alpy.

V těchto dnech slaví rozhledna na Brdu desáté narozeniny. Chybu má jedinou. „Nenapadlo nás, jak velký vzbudí zájem. Proudí na ni tisíce turistů a já mám rád v lese klid,“ směje se Miroslav Kovářík, starosta nedaleké Modré a další muž, který za vznikem rozhledny stojí.

Jde o unikátní stavbu, jaká nemá obdoby nejen ve Zlínském kraji, ale ani v mnohem širším okruhu. Tři čtvrtě století před tím, než začala vznikat, totiž nikdo v Česku kamennou rozhlednu nepostavil. Tím, kdo to měl prolomit, byl architekt Svatopluk Sládeček.

„Byl tím nápadem nadšený,“ tvrdí Petřík. „Zděšený jsem byl. Chtělo to mnohem víc času,“ oponuje Sládeček. „Vypadalo to jako úplně praštěný nápad. Stavba z kamene je hodně obtížná, místo bylo špatně dostupné a na projekt bylo málo času,“ vzpomíná.

Protože ale znal lidi, kteří za nápadem stáli, tušil, že to nakonec vážně postaví. „Navíc byli hrozně neodbytní,“ líčí Sládeček. Maketa rozhledny, kterou tehdy narychlo vytvořil, dodnes stojí v kanceláři Obecního úřadu v Modré.

Následoval čtyřletý kolotoč shánění peněz. Rozhledna vyšla na 5,5 milionu korun. Přispěli turisté, okolní města a obce, soukromé firmy, kraj i stát. Přispívat se dalo třeba tím, že člověk koupil pohlednici s vizualizací budoucí rozhledny. A turisté, kteří kráčeli na vrchol, s sebou brali kamení nutné na stavbu.

Vzácně jsou vidět i rakouské Alpy

„Některá auta vyjela až na vrchol, jiná kámen složila na Bunči a musel se překládat. Lidé ho prostě vzali z té hromady a vynesli,“ popsal Petřík nadšení, které stavbu rozhledny provázelo. Přesto byla celá akce nejistá až do konce. „Peníze jsme sháněli postupně a nevěděli jsme, jestli je budeme mít všechny,“ dodal Petřík.

Kámen na stavbu pochází z lomu ve Žlutavě, dřevo z chřibských lesů. Dostupnost materiálu byla jedním z hlavních důvodů, proč je stavba kamenná. Nakonec tedy 24 metrů vysoká rozhledna s 99 schody vznikla.

Rozhledna Brdo

První kamenná rozhledna, která vznikla v Česku po více než sedmdesáti letech.

Stojí na nejvyšším vrcholu Chřibů, její pořízení vyšlo na zhruba 5,5 milionu korun a je vysoká 23,90 metru.

Nahradila původní, dvacet metrů vysokou dřevěnou stavbu, která v sedmdesátých letech dosloužila.

Autorem projektu je architekt Svatopluk Sládeček.

Z rozhledny můžete dohlédnout na Roháče, Malou Fatru, Jeseníky, Beskydy, Vsetínské vrchy a Malé či Bílé Karpaty.

Slavnostně byla otevřena 28. října 2004 za účasti olomouckého arcibiskupa a moravského metropolity Jana Graubnera, který rozhlednu vysvětil.

Je z ní vidět Drahanská vrchovina, Jeseníky, Hostýnské vrchy, Beskydy, Bílé Karpaty s Vlárským průsmykem nebo Velká Javořina. Dole pak Kroměříž, Chropyně či část věží velehradské baziliky. Když je viditelnost hodně dobrá, dají se pozorovat Malé Karpaty nad Bratislavou nebo vápencová bradla slovenského Vršatce.

„Jednou za rok či dva se podaří dohlédnout až na Alpy za Vídní,“ prozradil Kovářík. Být v tu dobu na vrcholu rozhledny se ale poštěstí málokomu.

Stavba má více významů. Pro lesníky jsou rozhledny nutné jako místo, odkud je vidět případný požár lesa. A ta na Brdu je navíc i galerií. „Chtěl jsem, aby na podestách mohly být expozice, které představí Chřiby, proto jsou tam velká okna, která věž prosvěcují,“ vysvětlil Kovářík.

Výstavní panely se mění každý rok, ty současné ukazují například Modrou, památná místa, která jsou v okolí rozhledny, nebo nedalekou studánku, kterou zdobí lví hlavy.

Ojedinělé rozhledny si všimli také v zahraničí, věnovaly se jí odborné články v několika evropských státech. A doma získala rok po dokončení také čestné uznání v architektonické Grand Prix.