Například nábřeží řeky Dřevnice u mostu na Čepkově ještě před pár týdny lemovaly aleje vzrostlých stromů, převážně javorů. Ve čtvrtek už ale dělníci nakládali zbytky větví, které tady po nich ještě s třiceti pařezy zůstaly. Tak skončil další díl kácení stromů ve Zlíně, který nebývale pobouřil řadu místních obyvatel.
"To, co se děje ve Zlíně, nemá nic společného s prořezáváním a odstraňováním nemocných stromů," zlobil se na diskusním fóru radničního webu Petr Středulinský.
A nebyl jediný. Někteří přispěvatelé dokonce chtěli svolat protestní shromáždění před radnici. "Kdy konečně někdo zodpovědný z magistrátu zabrání devastaci stromů a životního prostředí?" ptal se Jiří Hanák.
Zdejší obyvatelé to vnímají o to citlivěji, že se o Zlínu pořád mluví jako o městu zeleně. A to hlavně díky Tomáši Baťovi, který při výstavbě továrny i obytných domů nešetřil ani na stromech.
Podle radnice stromy dožívají a je nutné je obměnit
Žádnou odezvu ale protesty neměly. Radnice tvrdí, že jde o obnovu zeleně, která je v poslední době větší jen proto, že dožívají stromy vysazené firmou Baťa ve 30. letech minulého století. Stromy, aby byly bezpečné, by neměly stát déle.
"Lidé na to nebyli zvyklí. Teď je ale obnova zeleně nutná," je přesvědčen náměstek zlínského primátora Bedřich Landsfeld.
Ve Zlíně roste kolem sta tisíc stromů. Jejich věkový limit je zhruba osmdesát let. Po jeho uplynutí se výrazně zvyšuje nebezpečí, že stromy spadnou. Podle Landsfelda je lepší kácet je průběžně.
Navíc tvrdí, že město kácí na základě posudků, nikdy zbytečně. Soudě podle pařezů byly ale třeba javory na Čepkově zdravé. "Stromy měly poškozené koruny, kvůli kterým byly nestabilní," naznačil Jaromír Janský z odboru městské zeleně magistrátu.
Na některá místa už se stromy kvůli potrubí či kabelům nevrací
Před třemi lety v centru Zlína spadl vzrostlý pajasan na skupinu lidí a zabil dva chlapce. I proto jsou kontroly stromů přísné. "To, že je pařez v pořádku, ještě neznamená, že je strom zdravý," připustil i ekologický poradce Martin Davidov.
Navíc pokácené stromy nahrazují nové. Město loni nařídilo výsadbu více než 1 200 stromů a souhlasilo s kácením zhruba osmi set. Předloni byl rozdíl ještě větší. "Problém je ale v tom, že pořád ubývá zeleně v centru města," upozornil Davidov.
Stromy ale skutečně z některých lokalit nenávratně mizí. Například tam, kde je nahradí zástavba (Kongresové a univerzitní centrum) nebo je příliš hustá síť inženýrských sítí.
Blízko mnoha vzrostlých stromů vede v podzemí potrubí nebo kabely elektrického vedení. Pokud se takový strom pokácí, nelze na jeho místě vysadit nový. Nesplňoval by totiž zákonem stanovená ochranná pásma.
"Nové stromy pak musejí být často vysázeny v okrajové části Zlína. To může být do budoucna velký problém," obává se Davidov. Podle něj to bude zřejmě případ čtvrti Letná, kde dnes řada stromů pomalu dožívá.
