Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kousky letadla, v němž zahynul Baťa, mohou mít lidé. Část byla v betonu

  11:27aktualizováno  11:27
Od tragické smrti zakladatele zlínských obuvnických závodů Tomáše Bati v neděli uplyne 83 let. Dodnes zůstává záhadou, co se stalo s letadlem, v němž havaroval a které pak bylo řadu let v jeho památníku.

S letadlem Junkers Tomáš Baťa létal pravidelně. Ovšem jeden let se mu stal osudným. | foto: Státní okresní archiv Zlín

Je 12. července 1932 časně ráno a v Otrokovicích se právě zřítilo letadlo s Tomášem Baťou na palubě. Rozlomilo se na dvě poloviny. Přední část byla zničená až ke kabině, v níž seděl i pilot Jindřich Brouček, který v mlze narazil do země. Zadní část stroje ležela opodál a nebyla příliš poškozená.

Zlín tímto dnem přišel o zakladatele své moderní historie. Začal se ale také odvíjet tajemný příběh Junkersu, na jehož palubě Baťa s Broučkem zahynuli.

Fotogalerie

Vedení obuvnických závodů trosky zřejmě zachránilo a sestavilo z nich opět letadlo, které se o rok později stalo největší atrakcí Památníku Tomáše Bati, který podle návrhu architekta Františka Lýdie Gahury vyrostl nad Zlínem.

„Bude tu především instalována celá jeho (Baťova) pracovna, dále Junkers, ve kterém létal a padl, a řada jeho fotografií,“ napsali 17. března 1933 Noviny Zlín.

A tamtéž vyšel v roce 1941 článek, v němž stálo: „Ihned při prvním kroku upoutá návštěvníka velké junkersovo letadlo, v němž Tomáš Baťa osudného červencového rána našel smrt... je upevněné na železných sloupech pod stropem haly, takže se zdá, jako by se v každém zlomku vteřiny mohlo rozletět k modrým dálavám oblohy a do širokého světa, kam oceloví ptáci Tomáše Baťu tolikrát nesli za prací.“

I z toho podle historika a ředitele Státního okresního archivu ve Zlíně Klečůvce Davida Valůška vyplývá, že v památníku byl umístěn originál letadla, nikoliv jeho kopie, jak se občas uvádí. Konkrétně šlo o plášť letadla Junkers D-1608, který byl podepřen ocelovými trubkami. Motor byl k vidění zvlášť.

„Pravděpodobně šlo o původní letadlo, které se muselo ještě rozměrově zmenšit, aby se do památníku vešlo,“ upřesnil Valůšek.

Jeho verzi potvrzuje i zaměstnanec Leteckého muzea ve Kbelích Jan Sýkora. „Zajímavý osud potkal havarovaný Junkers, po celkové opravě se stal součástí památníku,“ napsal v leteckém magazínu Flying Revue Sýkora.

Stopy se ztrácejí v Otrokovicích

Amatérský badatel Vojtěch Křeček, který se osudy letadla zabýval, má stejný názor. Opírá se navíc o svá zkoumání účetních knih firmy Baťa, v nichž není zanesena žádná položka na nákup nového Junkersu. „Takže zřejmě vzali trosky, opravili je, částečně odlehčili a sestrojili z nich opět letadlo,“ myslí si Křeček.

Letecký stroj zdobil památník do roku 1948, kdy byl převezený na letiště v Otrokovicích. Hovoří o tom inventární seznam věcí z památníku, v němž figuruje Junkers i jeho motor. Ke strojopisu je u této položky tužkou připsáno: Baťov Otrokovice. „Tyto dodatečné záznamy ukazují, kam se věci dostaly,“ doplnil Valůšek.

V Otrokovicích se stopy ztrácejí. Junkers měl být uložený v dřevěném hangáru, který nebyl zamčený ani hlídaný. A zaměstnanci si postupně odnášeli jeho díly, až z letadla nezůstalo vůbec nic.

„Likvidace letadla souvisela se snahou nové vládnoucí garnitury potlačit baťovskou tradici. A je symbolické, že letadlo mizí ve chvíli, kdy Zlín ztrácí své jméno a podnik Baťa se stává Svitem,“ řekl Valůšek.

Lidé ale mohou mít části historicky cenného stroje pořád doma. Z piety nebo i kvůli praktickému využití.

„Každý si z letadla ulomil, co potřeboval,“ podotkl letecký nadšenec Milan Šrotíř, který před lety učinil zajímavý objev. 

Zjistil, že jeho dědeček si vytvořil panel z konstrukce křídla letadla, kterou použil jako armaturu. Před pěti lety ji z betonu vysekal a uložil do soukromého muzea ve Zlíně-Loukách, které je přístupné i veřejnosti.

„Je to určitě část Junkersu. V té době v Československu natož pak ve Zlíně jiná letadla tohoto typu nebyla. Abychom však měli stoprocentní jistotu, že je to část Baťova letadla, museli by ho prozkoumat odborníci,“ přiblížil Šrotíř.

Stoprocentní to tedy není. Jisté je pouze to, že město bude muset do plánované přestavby památníku sehnat nový Junkers.


Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Architektka Jitka Ressová baťovský infopoint provozuje.
VIDEO: Krátký animovaný film ukazuje život v baťovském Zlíně

Animátorka z Filmového uzlu Zlín Zuzana Bahulová vytvořila s týmem spolupracovníků krátký animovaný film o baťovské době a způsobu bydlení i života ve Zlíně,...  celý článek

Poslanec za ČSSD Antonín Seďa.
Poslanci chtějí zase uspět, nové tváře se strany bojí nasadit výš

Většina stran ve Zlínském kraji, které jdou do parlamentních voleb, sází na staré známé tváře. Noví lidé na čelných pozicích spíš scházejí. Podle politologů...  celý článek

Kapela Elán se představí jako hlavní hvězda Vizovického Trnkobraní v sobotu 19....
Ve Vizovicích oslaví 50 let Trnkobraní i Elán, dorazí také americký jedlík

Už po padesáté hostí Vizovice festival Trnkobraní. Během pátku a soboty se na dvou scénách představí přes 20 interpretů, mezi nimi kapely Elán, Tři sestry nebo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.