Naprostá většina průmyslové zóny v Holešově zeje prázdnotou, mezi investory je...

Naprostá většina průmyslové zóny v Holešově zeje prázdnotou, mezi investory je o ni mizivý zájem. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Architekt jde proti ekologům, založil sdružení na podporu zóny u Holešova

  • 13
Dění kolem průmyslové zóny v Holešově, která i šest let po dokončení zůstává prázdná, chce ovlivnit nové občanské sdružení. Jeho předseda vyzval hejtmana Mišáka, aby přitvrdil v jednáních s ekologickými aktivisty, kteří by v zóně rádi viděli louky a zeleň.

Prostor dostal v samém závěru jednání krajských zastupitelů a s hejtmanem si smluvil dvojnásobný čas. Místo povolených šesti minut ale nakonec Jiří Kotásek, předseda nového Sdružení pro rozvoj Holešovské zóny, mluvil víc než 18 minut.

„Je třeba jít tvrdě za tím, co se ve Zlínském kraji začalo. Bez rozvoje průmyslu se nebude rozvíjet ani region,“ uvedl během svého vystoupení.

Profesí je architekt a specializuje se na průmyslové stavby. Proto je přesvědčený, že současnými stavebními technologiemi je možné vodní zdroj pod zónou ochránit. „Stavět se tam dá,“ potvrdil Kotásek.

Problém je v tom, že zóna za 1,6 miliardy korun vznikla nad zásobárnou pitné vody. To je také zásadní argument představitelů několika občanských sdružení, kteří odmítají, aby se v ní stavělo. Plány blokují přes žaloby a odvolání.

„Zpochybňují všechno, co se tam děje. Dívejme se na zónu jako na investici do budoucnosti,“ reagoval hejtman Stanislav Mišák.

Musíme prošlapat cestu přes soudy, říká hejtman

Situace je taková, že i když zájemci o pozemky v zóně jsou, nakonec raději volí jinou lokalitu. Rychle se například zaplnila průmyslová zóna v Lukově, který je od Holešova vzdálený zhruba 18 kilometrů. V Holešově totiž každý narazil na potíže.

Zlínský kraj zvažuje žalobu na ekoaktivisty, blokují zónu u Holešova

„Jednou to projde, teď musíme prošlapat cestu přes soudy,“ dodal Mišák.

Podle zastupitelů ale aktivisté neřeknou, co chtějí, aby v zóně bylo, každý nápad však negují.

„Nejsme tady od toho, abychom nabízeli řešení. Nicméně ideální pro ochranu vodního zdroje jsou louky, remízky a krajinná zeleň,“ uvedl na dotaz MF DNES ekologický aktivista Miroslav Mach.

Ten je podepsán pod většinou námitek a stížností, které se zóny týkají, vystupuje za různá občanská sdružení, v případě zóny jsou to nejčastěji Egeria a Ohnica.

Vedení zóny není kompetentní, tvrdí opozice

Protože jsou jednání zablokovaná už několik let, objevily se i úvahy o manažerském selhání předsedy a místopředsedy představenstva společnosti ZK Industry. Tu zřídil kraj, aby pro něj zónu spravovala.

„Jednal jsem se zástupci společnosti HTC, kteří v Česku hledali pozemky, a bylo mi naznačeno, že vedení zóny není zcela kompetentní,“ řekl opoziční krajský zastupitel a poslanec Petr Gazdík ze STAN.

„Mám podobné informace, prověřme to a napravme,“ reagoval koaliční zastupitel Michal Kostka z KSČM.

Vedení kraje však návrh nechalo bez komentáře.

S protesty začali ekologové teprve v době, kdy byla zóna hotová. Vůbec první a dodnes jediný investor, firma Pokart, svůj podnik postavil, aniž by vzbudil větší rozruch. Podobně vzniklo ještě krajské technologické centrum.