Je jich celkem 4 790 a čeká je zásadní rozhodnutí. Žáci devátých tříd základních škol ve Zlínském kraji mají šest týdnů na to, aby poslali přihlášky na střední školy. Kdo stojí o maturitní obor, musí projít přes jednotné testování z češtiny a matematiky.
Přijímačky jsou naplánované na 15. dubna pro čtyřleté obory, zájemci o víceletá gymnázia přijdou na řadu 18. dubna. Vyhnou se jim jen některé soukromé školy.
První pokus se odehrál už loni a ředitelé se shodují, že byl bezproblémový. K systému výtky nebyly, stačí jen doladit detaily.
„Obnášelo to tisk spousty papírů, což jsou vyhozené peníze. Budu rád, až se bude všechno dít elektronicky. Jinak ale vítám, že se stát stará a nastavuje nějakou laťku,“ konstatoval ředitel Stojanova gymnázia na Velehradě Michal Hegr.
Ve zlínském gymnáziu na Lesní čtvrti zase narazili na fakt, že několik žáků získalo totožné bodové ohodnocení. „Není dané, jak mezi nimi vybrat,“ vysvětlil zástupce ředitele Pavel Simkovič.
Potíž se objevila u páťáků, kteří za sebou ještě nemají úspěchy ve školních olympiádách, za které by mohli mít body navíc. Nakonec se do tříd primy vešli všichni, kterých se to týkalo, věc k řešení to ale je.
Konečné slovo má ředitel
Školy si vzaly za své i doporučení společnosti Cermat, která testy zajišťuje, aby jejich výsledek tvořil při rozhodování o přijetí polovinu. Ta druhá představuje známky ze základní školy a úspěchy v soutěžích a olympiádách. Konečné slovo však má ředitel.
„Zůstává tak naděje i pro ty žáky, kteří mají výborné výsledky ve škole, ale testy pokazí, třeba z nervozity,“ řekl ředitel Střední průmyslové školy ve Zlíně Radomír Nedbal.
Důvod, proč vedení školy musí zůstat volná ruka, je ale ještě jeden. A zásadnější.
Stát totiž školám posílá peníze podle toho, kolik mají studentů, a ředitel se tak musí především starat o to, aby jich získal dost. Že pak v krajním případě doplňují třídy vybraných studentů třeba i čtyřkaři, je věc jiná.
„Až se změní financování škol, může stát určovat, koho přijmout. Do té doby je prvotní úkol ředitele zajistit dostatek studentů,“ vysvětlil ředitel velehradského gymnázia Hegr.
Hranice se nedá nastavit centrálně, říká krajský radní
Právě jednotné přijímačky přitom mají za úkol vyhledat mezi absolventy základních škol studijní typy. Jednoduše řečeno, kdo je nezvládne, měl by vybírat z učebních oborů.
„Smysl neztrácejí, minimálně aspoň motivují žáky, aby se i v deváté třídě učili. S tím měli dřív kantoři velký problém,“ podotkl šéf Cermatu Jiří Zíka.
Na změně financování se odpovědní lidé shodnou, kdy nastane, ale jasné není.
„Nastavit nepodkročitelnou hranici je problém a centrálně to udělat nelze. Musela by být jiná pro různé typy školy, rozdíly jsou i mezi kraji či lokalitami,“ uvažuje krajský radní pro školství Petr Navrátil.
Slučování škol se neplánuje
Zlínský kraj se o to už v minulosti pokusil. Jednotné přijímačky se tady dělaly několik let před státním zadáním. Kraj je kupoval pro všechny školy od společnosti Scio a platila i minimální hranice.
Jenomže byla dost nízko na to, aby se na školu dostali všichni, kteří uspěli v testech.
„Přijímačky ani hranice nejsou potřebné vůbec. Pokud by byl správně nastavený poměr mezi počtem dětí a míst ve školách, redukovalo by se to přirozeně,“ myslí si ředitel Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži Jan Košárek.
„K tomu ovšem není politická odvaha,“ dodal.
Slučování škol či omezování míst v nich však momentálně nemá kraj v plánu. Školy se zde postupně spojovaly už od roku 2002.
„Hlavní proud máme za sebou. Možná bychom mohli uvažovat ještě o dvou třech případech, ale to není aktuální,“ uvedl Navrátil.
„Osvědčilo se nám mít i malé školy. Třeba proto, že dobře spolupracují s blízkými firmami a absolventi pak zůstávají v regionu,“ doplnil. Zachovaná má zůstat i oborová nabídka či dojezdová vzdálenost.
