Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ve Zlíně chybí provázanost studentů a firem, tvrdí děkanka univerzity

  14:36aktualizováno  14:36
Jana Janíková stojí v čele Zlínského kreativního klastru. Před sebou má nelehký úkol – udělat ze Zlína a Zlínského kraje českou velmoc kreativních průmyslů. Město má k tomu podle ní mimořádně velký potenciál.

Zlínský kreativní klastr vede Jana Janíková, děkanka Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati. | foto: Jan SalačMAFRA

Zlínskou univerzitu každoročně opouští řada nadaných designérů, specialistů na audiovizuální tvorbu i marketingových odborníků. V těchto oborech v regionu úspěšně fungují některé firmy. Přesto absolventi odcházejí za prací jinam a stále je dost místních podniků, které si k nim jen obtížně hledají cestu.

„To chceme změnit. Chceme motivovat studenty, zaměstnavatele i samosprávu, aby využili ten veliký potenciál, který v sobě Zlín má,“ říká Jana Janíková, děkanka Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati. Zároveň působí jako prezidentka Zlínského kreativního klastru.

Kde vůbec se vzal nápad, aby Zlínský kreativní klastr vznikl?
Už delší dobu tu byla potřeba, aby se potkávali lidé z oblasti kreativních průmyslů. Tím mám na mysli audiovizi, design, architekturu, reklamu, ale i kulturu. Vznikl zde audiovizuální klastr, ale postupně jsme dospěli k tomu, že chceme víc. Rozběhla se iniciativa Kreativní Zlín a v návaznosti na její aktivity jsme letos audiovizuální klastr přetransformovali a zaregistrovali spolek Zlínský kreativní klastr. Ten sdružuje zástupce veřejného, soukromého, neziskového a vzdělávacího sektoru.

Zlínský kreativní klastr

  • klastr (tedy propojení firem a institucí) byl založen v lednu 2016 v návaznosti na předchozí činnost nezávislé pracovní skupiny Kreativní Zlín
  • klastr tvoří zástupci města Zlína, některých zdejších škol, neziskových organizací i firem z oblasti filmu, designu i marketingu
  • je vůbec prvním klastrem v České republice zaměřeným na kreativní průmysly (do nich patří například design, architektura, audiovizuální umění, řemesla)
  • navazuje na odkaz baťovského dědictví v oblasti reklamy, designu a architektury
  • vizí je, že město Zlín a Zlínský kraj budou v roce 2020 představovat jedno z nejvýznamnějších center kreativních průmyslů České republiky
  • toto centrum si má dokázat udržet své talenty, zejména absolventy Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, nejen díky tomu, že disponuje potřebnou infrastrukturou, ale nabízí i pracovní místa a adekvátní kulturní vyžití ve vhodných prostorech

Do roku 2020 chcete mít ze Zlína a Zlínského kraje jedno z nejvýznamnějších center kreativních průmyslů v zemi. Proč je to důležité?
Dlouhodobě vnímáme absolutní odliv našich studentů směrem do Brna, do Prahy a do zahraničí. Chceme to změnit. Zlínsko má totiž velký potenciál v kreativních oborech. To ostatně zjistila při mapování kulturních a kreativních průmyslů v České republice i expertka Lia Ghilardi z britské společnosti Noema Research.

Co z jejího výzkumu vyplynulo?
Během mapování, které prováděla v roce 2011, se zaměřila právě na kreativní průmysly - tedy oblast architektury, filmu, designu, reklamy i tradičních řemesel jako dřevozpracující průmysl či sklářství. Zjistila, že podhoubí v těchto odvětvích je tu silné.

Čím je to dáno?
Vychází to už z historických kořenů a výrazně se o to zasloužil i Baťa. Postavil ateliéry, kde se dělaly propagační a reklamní firmy. Vznikla tu silná tradice dětského filmu a festival, který má obrovské renomé. Měl velký vliv na design, v Baťovské škole umění studovali designéři, návrháři nástrojů, grafici. A samozřejmě je tu architektura, celý Zlín je architektonická perla.

Pojďme zpět do současnosti. Co ve Zlíně dnes chybí?
Máme tu velmi silnou vzdělávací sféru - Fakultu multimediálních komunikací, Střední školu filmovou, multimediální a počítačových technologií, v Uherském Hradišti Střední školu umělecko- průmyslovou. Je tu silný firemní sektor - jsou tu podniky z dlouhou tradicí i velmi silné mladé firmy, které jsou známé i v zahraničí. Chybí nám ale větší provázanost, spolupráce, povědomí o tom, kdo co dělá.

Mluví se o tom, že mladí absolventi ze Zlína odcházejí. Proč?
Souvisí to s řadou věcí. Mimo zmiňovanou provázanost firem a univerzity i s tím, že umělci pracují většinou jako OSVČ. Stačí jim často jen počítač. Nehledají zaměstnavatele, chtějí podnikat sami za sebe a třeba v malém. Ale chybí jim napojení na zdejší firmy. Necítí tu také dostatečně široký trh, na němž by se mohli uplatnit. Dlouhodobý problém je pro mladé lidi zdejší kulturní scéna, alternativní kultura. Ta by měla reflektovat jejich potřeby i zájmy. Studuje tu deset tisíc studentů, to není zanedbatelné. Chceme proto vytvořit platformu, která by je vytáhla ven, nabídla jim zábavu, která je jim blízká.

Nepramení tyto nedostatky z toho, že Zlín je oproti Praze či Brnu prostě malý?
Ale to nevadí, že jsme menší město. Ve světě jsou stejně velká kreativní města, která bez problémů fungují a tuto roli plní. Nemyslím si, že by počet obyvatel byl limitující. Samozřejmě počet celkových kontaktů a potenciálních odbytišť v jednom místě tu nikdy nebude takový jako ve velkoměstě. Ovšem je tu přidaná hodnota, kterou si mnozí lidé uvědomují- na malém městě je všude blízko, to šetří čas. Všichni se znají a vědí co od sebe očekávat. Člověk se nerozptyluje zbytečnostmi, má klid na práci, je tu relativně čistý vzduch i příjemné prostředí.

Co by konkrétně mohlo pomoct?
Důležitým úkolem je motivovat ke spolupráci co nejširší platformu. Zajímáme se například o možnost zapojení do sítě Unesco creative cities. Pro přijetí je definována celá řada parametrů, které jsou více méně návodem, na co se v praxi zaměřovat. Také se tam klade důraz na spolupráci, sdílení zkušeností, networking na místní i mezinárodní úrovni. Kdyby se členství podařilo, bylo by to skvělé. Ovšem byl by to pro město i klastr velký závazek. Ale zároveň velký posun. Také se zabýváme tím, jak vtáhnout občany do aktivního kulturního života. Řada věcí se v tomto směru děje, je vidět, že to má smysl.

Jak kreativní studenty podporuje univerzita?
Jako velmi důležité vnímám, že se podařilo na 500 m² prostoru otevřít UPPER - Centrum kreativních průmyslů a podnikání. Máme tam sedm ateliérů pro start-up firmy. Během šesti měsíců byly všechny ateliéry obsazeny spolu s několika místy v co-workingu. Myslím, že prostor plní svou úlohu, jak má – je tam společenství lidí, kteří sdílejí své zkušenosti a doplňují se, žijí komunitní život. Od univerzity dostávají odborné poradenství, mentorství. A hlavně rostou, zvyšují svůj obrat. Běží to půl roku a mám z toho velmi dobrý pocit. V budoucnu bychom toto zázemí chtěli rozšířit, postavit novou budovu. Koresponduje to s myšlenkou UTB jako podnikatelské univerzity. Na univerzitě rozvíjíme také konkrétní projekty s firmami i městem.

Mají o ně firmy zájem?
Vazba na partnerské firmy je zásadní. Jen se pořád točí ty samé – uvědomělé a otevřené: mmcité, VIVA, KOMA, Tescoma... Momentálně společně rozvíjíme velký projekt Voda pro všechny, který by měl mít velký přesah do různých sfér a týká se společenské problematiky hospodaření s vodou. Sama jsem zvědavá, co všechno se podaří vymyslet a co zrealizovat.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Darování krve
Před létem nemocnice volají po dárcích krve. Klíště nebo exotika je problém

Dobrovolníci, kteří chtějí darovat krev, mají v těchto dnech dveře do zlínské nemocnice otevřené. Zásoby se totiž tenčí a oddělení aktuálně přijímá dárce bez...  celý článek

Studenti zachránili život muži, který se pokusil upálit.
Hořící muž nám vstoupil před auto, líčí záchranu ocenění studenti

Ve tři hodiny ráno jim před auto vběhla hořící postava. Dva středoškoláci z Kroměříže i přes šok situaci zvládli a na apríla zachránili život muže, který se...  celý článek

Zlínské tržiště Pod Kaštany
Přestavba zlínského tržiště se znovu odkládá. Nikdo neví na jak dlouho

Třetím rokem připravuje zlínská radnice proměny nejoblíbenějšího městského tržiště Pod Kaštany. A přestože už chtěla letos začít, termín zahájení přestavby je...  celý článek

Jak si snížit IQ tričkem
Jak si snížit IQ tričkem

Primitivní vtip, trapná anglická hesla, stereotyp a zoufalstvím vyždímaně designové dílny. Aneb pekelnosti českých e-shopů.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.