Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Nerostou a ani neporostou. Horší rok jsme ještě nezažili, bědují houbaři

  • 5
Dlouhotrvající sucho má devastující účinek, v lesích je jen vyschlá rozpraskaná půda. Mykologové doufají, že houby začnou růst alespoň na podzim.

„Po včerejším deštíku jsem se šla mrknout do lesa, ale nic. Ani prašivka. Je takové sucho, že najdete leda ‚houby‘. Nevíte aspoň, zdali rostou borůvky?“

Příspěvek na internetovém fóru Nahouby.cz, kde si houbaři běžně vyměňují tipy na dobrá naleziště, hovoří za vše. Kvůli extrémně suchému počasí je v lesích skoro nemožné na jakoukoliv houbu narazit.

„Je to katastrofa, takto špatný rok nepamatuji,“ shrnul předseda Hřibařského spolku ve Francově Lhotě na Valašsku Luděk Hřib.

Poslední deště podle něj v lese ani nebyly poznat a půda zůstává vysušená.

„Výjimečně jsem narazil na hřib kovář, kterému sucho tolik nevadí, ale to je spíš o štěstí. Jinak opravdu neroste nic,“ dodal.

Ojediněle lze v lesích vidět alespoň chorošovité houby, které parazitují na dřevě a berou z něj vláhu. Vesměs se ale nejedná o jedlé druhy.

Pokud zaprší, začnou houby růst na podzim

Příliš optimistické nejsou ani výhledy do budoucna. Mykologové tvrdí, že by pomohl jen několikadenní déšť.

„Podhoubí je tím suchem doslova zdevastované, potrvá, než se zase obnoví,“ zmínila Alena Filípková z Mykologického klubu na Salaši u Uherského Hradiště.

Odhaduje, že když budou příhodné podmínky, houby začnou růst zase v září a říjnu.

„V září vždy pořádáme velkou výstavu hub. Tentokrát budu mít nervy, aby vůbec bylo co vystavovat,“ řekla houbařka.

Současný stav nezpůsobuje jen vedro, ale také silný vítr, který lesy vysušuje.

„Už jsem zažila takto teplé období, ale houby vždy rostly právě proto, že tolik nefoukalo. Letos je to ale mimořádně špatné,“ uvedla Filípková.

Nějaká pozitiva se i podle skalních houbařů přece jen najdou: lidé nebudou podnikat do lesů hromadné nájezdy, a příroda si tak odpočine. Čerstvé houby sice nebudou k dostání, ale s jejich cenou to nijak nezahýbe.

„Nebude totiž nikdo, kdo by je na tržištích prodával,“ potvrdila Filípková.

Doma lze pěstovat žampion nebo hlívu

Milovníci houbových pokrmů tak budou muset sáhnout do zásob sušených či nakládaných hub.

„Existují chutné recepty, kdy vám postačí nakládaná směs. V domácích podmínkách lze pěstovat například hlívu či žampion. Tyto druhy jsou také běžně dostupné v obchodech, i když chápu, že to samozřejmě není ono,“ domnívá se Hřib.

Uznávaný český mykolog Jiří Polčák, který v Přerově provozuje houbařskou poradnu, nevnímá současný stav jako přírodní katastrofu.

„Houby nezmizely nadobro. Je možné, že letos začneme chodit sbírat do lesa až v říjnu či listopadu. Tak je to běžné například v jihoevropských státech, jako je Itálie či Španělsko,“ vysvětlil mykolog, který se věnuje hlavně hledání a fotografování vzácných druhů hub.

„Letos na jaře jsem poprvé v životě našel hrbolatku černobílou. Rostla u Velkých Karlovic. Jde o tak vzácný druh, že ani v atlasech nejsou fotky. Takové houby mohou růst jednou za deset, nebo i za padesát let – musí se sejít podmínky,“ vylíčil.

Odborníci varují, že pokud se podmínky výrazně zlepší a houby začnou růst, lidé po nich budou lačnější než dřív. Častěji by pak mohli zaměnit jedlé a jedovaté druhy.

Otravy pak mohou mít řadu příznaků podle druhu houby. „Může dojít k poškození zažívacího ústrojí, průjmu, ale i poškození nervového ústrojí, jater či ledvin,“ varoval primář interny uherskohradišťské nemocnice Václav Stránský.

Neuvěřitelný houbařský úlovek. Podívejte se, jak čtenář iDNES.cz natočil ráj hříbků: