Při Letní filmové škole se letos mohli lidé po Uherském Hradišti pohybovat na kolech, které na různých místech nabízela půjčovna. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Jubileum s rekordem. Letní filmová škola přitáhla šest a půl tisíce lidí

  • 0
Na 40. Letní filmovou školu, která skončila o víkendu, přijely do Uherského Hradiště tisíce lidí, kteří viděli téměř tři stovky filmů z celého světa a zažili desítky debat s tvůrci. Festivalu pomohla také letošní větší otevřenost místním lidem.

O víkendu zmizeli z Uherského Hradiště poslední návštěvníci, kteří tradičně na jeden týden uprostřed prázdnin mění slováckou metropoli na filmový ráj. S nimi skončila jedna z největších kulturních událostí roku ve Zlínském kraji.

MF DNES nabízí plusy a minusy jubilejního čtyřicátého ročníku Letní filmové školy.

Rekordní návštěvnost

Zřejmě to nikdo nečekal, ale o to větší a příjemnější překvapení to je. Filmová škola si k letošnímu jubileu připíše rekordní číslo - přilákala totiž minimálně o tisíc lidí více než dřív.

Letos dorazilo kolem 6,5 tisíce akreditovaných. A pokud by se počítali také návštěvníci, kteří přišli každý večer na volně přístupný koncert, do letního kina nebo na výstavy, bylo by číslo ještě mnohem vyšší.

Vzor pro Vary

O doprovod filmů se postarala cimbálovka RabiGabi a. G., která hraje hlavně židovský klezmer.

Živý hudební doprovod k němým filmům je specialitou přehlídky (více zde). A není málo lidí, kteří i letos přijeli právě kvůli tomu, aby zažili kinematografii v podobě, jak ji znali diváci na začátku století v éře němého filmu.

Inspirovat se dokonce nechali i v Karlových Varech, kde v rámci Mezinárodního filmového festivalu nabídli film Sunrise s doprovodem kapely Ohm Square.

„Je to atraktivní záležitost,“ pochvalovala si programová ředitelka LFŠ Iva Hejlíčková.

Návrat Greenawaye

Do Hradiště se po jedenácti letech vrátil britský režisér Peter Greenaway. Akce v malém městě uprostřed Evropy pro pár tisícovek nadšenců se jeho příjezdem zařadila mezi festivaly s dobrou pověstí.

Takové, na které klidně dvakrát přijede kritiky uznávaný a diváky vyhledávaný zahraniční tvůrce.

Greenaway a další hvězdy pořadatelé lákají osobním doporučením těch, kteří už tu byli. Navíc jim dávají možnost představit hned několik snímků, což není běžné ani na světových akcích.

„Cítím se tady jako zrekonstruovaný,“ usmál se polský herec Olgierd Lukaszewicz.

Na druhou stranu filmovka na osobnostech, které dorazily, nikdy příliš závislá nebyla. A návštěvnost si drží, i když nenabídne obecně známá jména.

Nešťastná „kapacita zaplněna“

Ani letos se organizátorům nepodařilo usadit do sálu každého, kdo přišel a vystál frontu.

Jediná možnost, jak uniknout často opakovanému vzkazu uvaděček - „Kapacita sálu je zcela zaplněna“ - bylo přijít o tři čtvrtě hodiny dřív. Později se do sálu dostali už jen ti, kteří si místo rezervovali, což ne každý předem věděl.

Vedení festivalu to vysvětluje tím, že nad bezpečností v sálech bdí „nepříliš vstřícní hasiči“. A zatímco jinde se běžně sedí i na zemi nebo na schodech, tady hrozí sankce.

Vstříc městu

Pokud si v minulosti Hradišťané stěžovali na to, že festival je jen pro akreditované a jim nic nenabízí, letos by takové tvrzení neobstálo.

„Chtěli jsme, aby si to také užili a nebrali nás jako vetřelce,“ vysvětlila šéfka festivalu Radana Korená.

Na Masarykově náměstí tak poprvé bez vstupného a akreditací mohl každý poslouchat Ivana Hlase, kapelu Priessnitz, Dana Bártu nebo Janu Kirschner.

Poprvé zažili obyvatelé i atmosféru živého doprovodu k němým filmům. Škola také jako novinku nabídla i jednodenní vstupy určené právě pro místní milovníky filmu.

Chybějící tvůrci

Návštěvníci, kteří si letošní filmovku rezervovali jen kvůli Toddu Solondzovi, Bertrandu Tavernierovi nebo Michelu Gondrym, zřejmě odjížděli zklamaní. Ani jeden z avizovaných tvůrců nedorazil kvůli nenadálé práci nebo zdravotním potížím. Snad jim to vyjde za rok.