Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Požáry postihly baťovský areál i dříve, dobrovolníky svolávaly zvonky

  14:47aktualizováno  14:47
Požár, který ve středu zachvátil budovu 103 v baťovském areálu, je ve Zlíně největší za desítky let. Známý tovární areál však velkých a ničivých požárů zažil v minulosti víc než dost. Za války jednou oheň napáchal škodu za půl miliardy tehdejších peněz. Dobrovolné hasiče z jejich domovů svolával speciální systém.

5. února 1919 vypukl v továrním areálu požár svrškového skladiště. Někteří muži ani při hašení neodložili cylindry. | foto: Státní okresní archiv Zlín

Jedním z prvních byl požár svrškového skladiště 5. února 1919. V té době díky válečným zakázkám areál rychle rostl.

"Překotně se stavěly nové tovární objekty, které byly improvizovaně uspořádané a budované většinou z provizorních, hořlavých materiálů," popsal David Valůšek, ředitel Státního okresního archivu Zlín-Klečůvka.

Vše o ničivém požáru ve Zlíně

Stavby tak opakovaně postihovaly požáry, které se naštěstí podařilo lokalizovat dříve, než stihly napáchat na areálu nenahraditelné škody.

Ve 30. letech se k rozvoji firmy Baťa váže i zřízení dobrovolného hasičského sboru. Tvořili ho zaměstnanci z blízkých továrních budov. V pracovní době je svolávalo poplašné zařízení.

"Po pracovní době byli svoláváni pomocí zvonkového zařízení zavedeného do bytů," vysvětlil hasič David Dvořáček, který se zabývá historií továrních hasičských sborů.

Být hasičem u Baťů nebylo nic výdělečného. "Placené funkce byly pouze velitel sboru a údržbář hasicího zařízení, který v případě potřeby zastával funkci řidiče sanitky," upřesnil Dvořáček.

V roce 1940 se kvůli válce stal z dobrovolných továrních hasičů profesionální sbor. "Stav členů se zvýšil na dvaapadesát," poznamenal Dvořáček.

Takto vypadalo hašení požáru po válečném bombardování továrního areálu firmy...

Takto vypadalo hašení požáru po válečném bombardování továrního areálu firmy Baťa v roce 1944.

Velký požár postihl tovární areál po bombardování Zlína v letech 1941 a 1944. I tehdy byli hasiči v pohotovosti, šedesát procent dílen na výrobu obuvi bylo v troskách a škoda se pohybovala v závratné výši 515 milionů tehdejších korun.

Velký požár způsobil také úder blesku do spínací stanice v dubnu 1949, nadělal škodu 31 milionů korun. O sedm let později evidují hasiči větší požár v 54. budově, kde se vyráběla obuv pro export, se škodou téměř ve výši 6,5 milionu korun.

Do paměti hasičů a mnoha místních obyvatel se vepsal také požár centrální válcovny v roce 1971, která intenzivně hořela tři dny. Škody se vyšplhaly do 53 milionů.

Po rozpadu Svitu přešli podnikoví hasiči částečně pod Mitas a částečně pod město.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.