K ráznému kroku vyzval hejtmana Čunka ministr zemědělství Marian Jurečka (oba KDU-ČSL).
„Po dnešním jednání s odborníky jsem požádal hejtmana Zlínského kraje, aby vyhlásil mimořádný stav, abychom mohli zamořené území lépe chranit,“ uvedl Jurečka v pátek odpoledne na sociální síti Twitter.
Pravomoci při stavu nebezpečíHejtman je za stavu nebezpečí podle zákona oprávněn: rozhodnout o ukládání pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace,
|
Hejtman ze zákona může vyhlásit na území celého kraje nebo jeho části stav nebezpečí a to maximálně na 30 dní. S případným prodloužením by už musela souhlasit i vláda.
„Říkal jsem, že by to měla rozhodnout vláda, ale ta má dovolenou a bude zasedat až 21. srpna. Proto chtějí, abych mimořádný stav vyhlásil já,“ sdělil iDNES.cz Čunek.
O situaci v pátek jednal se zástupci ministerstva zemědělství, veterináři a dalšími odborníky v Praze.
„Během víkendu se musíme dohodnout, co vše to bude znamenat. Kolem celé zamořené oblasti umístíme elektrické ohradníky, které bude hlídat policie. Bude to 45 kilometrů. Tam kde jsou pachové ohradníky, tam budou elektrické ohradníky,“ poznamenal hejtman.
Pachové ohradníky kolem území zamořeného africkým morem prasat na Zlínsku rozmístili myslivci o víkendu. Měly zabránit šíření nemoci. Lemují silnici z Lukova do Fryštáku a dále přes Zlín, Lípu, Slušovice do Hrobic v celkové délce asi 40 kilometrů. Myslivci jich měli k dispozici na 12 tisíc. Do ohradníků musí doplňovat účinnou látku.
Elektrické ohradníky by zřejmě na Zlínsku vybudovala armáda, do akce by se měli zapojit i policisté, kteří by měli oplocení střežit před vandaly.
Předčasná sklizeň, nebo ponechání plodin na polích?
O případných dalších opatřeních chce Čunek rozhodnout do pondělí, kdy by měl stav nebezpečí vyhlásit.
„Otázka je, jestli přistoupíme k předčasné sklizni polí, kde jsou prasata schovaná. Prasata musíme vystřílet. Ještě není jasné, jestli jen za pomoci myslivců, nebo i policie a armády,“ uvedl Čunek.
Veterináři naopak zvažují ponechání nesklizených plodin na polích.
„Abychom prastata nevybízeli k tomu, aby se rozprchávala. Zůstaly by některé vytipované lokality, kde se nesklidí řepka, kukuřice a pšenice. Ty jsou pro divočáky zajímavé. Veterinární správa by to měla zavést rychle,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.
Dalším z opatření může podle něj být i vyhlášení zákazu vstupu do určitých lokalit.
„To by měl vyhlásit někdo na místě, kdo zná situaci. Aby bylo opatření funkční a neomezovalo to lidi. Tedy kraj,“ prohlásil mluvčí veterinářů.
Testy odhalily nákazu zatím u 67 uhynulých divočáků
Africký mor prasat přenášejí volně žijící zvířata, pro lidi není nebezpečný, mohl by se ale rozšířit i do domácích chovů.
Státní veterinární správa eviduje k pátečnímu dni 113 nalezených uhynulých divokých prasat. Testy zatím prokázaly virus u 67 kusů.
„Všechny potvrzené případy se nacházejí na území katastrů, kde již přítomnost nákazy byla dříve potvrzena. Dosud se africký mor prasat neprokázal u 36 testovaných případů. Na výsledky vyšetření čeká v současné době deset vzorků,“ poznamenal Vorlíček.
V oblasti s intenzivním odlovem na Moravě bylo k pátečnímu dni uloveno 871 divokých prasat. Nejvíce, 229, v okrese Uherské Hradiště.
Částečné oplocení ohniska nákazy a instalaci odchytových klecí navrhla v úterý veterinářům krajská radní pro životní prostředí a zemědělství Margita Balaštíková (více zde).
Požadavek projednalo Národní centrum pro tlumení nákazy. Účastníci se ale shodli na tom, že zavádět oplocení rizikové oblasti jako veterinární opatření je problematické.
Představitelé hejtmanství se také dohodli s organizátory srpnové Barum Czech Rally Zlín, že částečně upraví trasu automobilového závodu, aby v okolí Slušovic nezasahovala do zamořeného území (více zde).
