Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Gottwaldova socha v Gottwaldově stála i vedle Masaryka, teď leží v garáži

  7:01aktualizováno  7:01
Symbol neslavného období, kdy totalitní režim zasvětil baťovský Zlín komunistickému prezidentu Klementu Gottwaldovi, stále existuje. Gottwaldova socha je uložená ve zlínském archivu.

Socha Klementa Gottwalda stála v Gottwaldově na náměstí Rudé armády (nyní ve Zlíně náměstí Práce) u obchodního domu Prior. | foto: archiv

V garáži zlínského archivu v Klečůvce leží na zádech a hledí do stropu. Na skoro čtyři metry vysokou bronzovou sochu komunistického prezidenta Klementa Gottwalda už čtvrt století sedá prach. U hlavy mu pavouci předou pavučiny.

Časy, kdy dominovala náměstí Práce ve Zlíně (tehdy náměstí Rudé armády v Gottwaldově), jsou, doufejme, nenávratně pryč. Ředitele archivu Davida Valůška ale těší, že socha nebyla zničená, roztavená.

Fotogalerie

„Je to důležitý artefakt, který dokumentuje tehdejší dobu. A kde jinde by měla být socha Gottwalda zachována než ve městě, které neslo jeho jméno,“ vysvětluje Valůšek.

Proč si máme připomínat nešťastnou dobu a muže, který jí vládl?
Není třeba sochu umisťovat do veřejného prostoru, aby plnila svoji symbolickou roli, kterou jí určila ideologie. Může být ale využitá v expozici, která bude popisovat tuto historickou etapu města. Před obrovskou sochou Gottwalda snáze mladým lidem vysvětlíme, co se tehdy dělo.

Máte konkrétnější představu o takové expozici?
Úkolem nás historiků je, abychom ji ve Zlíně připravili. Považuji za důležité, aby se mládež dovídala nejen o baťovské éře, která zformulovala město, ale i o období po roce 1945.

Dílo muselo splnit ideové požadavky

Když byl Zlín v roce 1949 přejmenovaný na Gottwaldov, začali komunisté plánovat, že v jeho centru vyroste bronzový monument prvního dělnického prezidenta, po němž město dostalo jméno. Přestože základní kámen poklepali ještě v témže roce, socha byla odhalena až o dvanáct let později. 

Přípravy se protahovaly i kvůli tomu, že sochaři nedokázali naplnit představu strany, která požadovala „ideově a výtvarně hodnotný návrh, který by ztělesňoval představy našeho lidu o vůdci Komunistické strany ČSR a prvním presidentovi socialistické epochy dějin naší vlasti“. Soutěže se zúčastnilo 41 sochařů a 55 architektů, nikdo však neuspěl. Komise vedená prezidentem Antonínem Zápotockým nebyla spokojená. 

Až v roce 1956 strana svěřila práci do rukou sochařů Zdeňka Krybuse a Miloše Zetta, kteří vytvořili zdařilou monumentální bronzovou sochu měřící 3,8 metru. Odhalena byla v roce 1961 při mírové manifestaci, jíž se podle dobového tisku zúčastnilo 50 tisíc lidí. 

Státník pak skoro třicet let shlížel na město, než ho začátkem roku 1990 potkal stejný osud jako mnoho jiných politiků. Jeho socha byla stržena za přítomnosti spokojeného davu. Přitom ještě 22. listopadu před ni lidé kladli kytice, neboť slavili Gottwaldovy narozeniny. 

Po odstranění sochy nastal další problém: co vznikne na jejím místě. Architekt Jiří Čančík navrhoval stožár na vyvěšování vlajky při slavnostech. Nápad se neujal. 

Dočasným řešením bylo dílo sochaře Kurta Gebauera nazvané „Gottwklec“. Pak zůstalo místo prázdné a dnes je součástí odpočinkové zóny. 

Socha byla odstraněna v roce 1989. Jak silné tendence tehdy byly, aby byla zničena? A co ji zachránilo?
K tomu, že zůstala zachovaná, přispělo, že byla kulturní památkou. V oněch bouřlivých dnech se to naštěstí respektovalo. Sice se rozběhl administrativní proces, aby byla tohoto označení zbavená. Dokonce se ho podařilo dotáhnout do konce, to už ale byla v garáži na Klečůvce. Pak se na to zapomnělo. Při různých výročích se ale tato otázka opět otevírá. Lidé se ptají, proč není socha zničená, proč ji skladujeme. Odpovídám jim jako vám, že je to důležitý artefakt minulosti.

Potkal ve Zlíně podobný osud i jiné sochy?
Před budovou bývalé měšťanské školy (bývalá knihovna, dnes Zlínský klub 204 - pozn. red.) stávala busta císaře Františka Josefa. Po roce 1918, kdy se likvidovaly symboly mocnářství, byla oběšena na náměstí. Její další osud bohužel neznáme. Nevíme, zda se dochovala. Je to škoda. Vášně mohou časem opadnout a sochy se vracet do veřejného prostoru, příkladů je dost.

Socha Gottwalda se tyčila v centru města několik let vedle Masarykovy sochy. Jak se to mohlo stát?
V euforické době roku 1968 byla socha Masaryka vrácena na původní místo, kde byla umístěna po 1. světové válce. A od roku 1961 stála na stejném náměstí i Gottwaldova socha. Oba státníci se na sebe několik roků dívali. Masaryk vydržel do roku 1973, kdy byl v noci tajně odstraněný a uložený do garáže, kde dnes leží Gottwald. Proto garáži říkáme prezidentská garáž. (úsměv)

Myslíte si, že se bude její obsah zase někdy měnit?
Změna je princip vývoje lidstva. A historie nás učí, že změny nás dokážou překvapit. Bývají jiné, než si představujeme.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rekonstrukce obchodního domu Prior ve Zlíně odstartovala.
VIDEO: Velká oprava Prioru ve Zlíně začala, vrátí mu baťovský vzhled

Jedna z architektonických dominant Zlína a památka na slavnou baťovskou éru se mění před očima. Obchodní dům Prior se za rok představí v téměř autentické...  celý článek

Kapela Elán se představí jako hlavní hvězda Vizovického Trnkobraní v sobotu 19....
Ve Vizovicích oslaví 50 let Trnkobraní i Elán, dorazí také americký jedlík

Už po padesáté hostí Vizovice festival Trnkobraní. Během pátku a soboty se na dvou scénách představí přes 20 interpretů, mezi nimi kapely Elán, Tři sestry nebo...  celý článek

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Zlínský kraj

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.