„Zdarma jako dnes už řidiči v centru nezaparkují, celá zóna by měla být regulovaná. Chceme ochraňovat lidi, kteří tady bydlí nebo pracují,“ sdělil vedoucí radničního odboru koncepce a realizace dopravních staveb Karel Říha.
Stání výhradně pro místní by měla vzniknout u křižovatky ulic Vodní a Dlouhá, na Santražinách či v ulicích Lešetín I a II.
Naopak s novými parkovišti pro všechny řidiče se počítá na Cigánově, kde by to mělo podle Říhy smysl i s ohledem na blízkost fotbalového stadionu. Dále budou u Malé scény a Kudlovské přehrady. Na Čepkově poblíž obchodního centra by zase stávající parkoviště mohlo dostat jedno patro navíc.
Na sídlišti Jižní Svahy, kde je problém největší, mají situaci zlepšit nadzemní parkoviště nebo hromadné garáže. Generel (více zde) řešil každou část zvlášť - například pod hlavní Okružní ulicí od začátku stoupání po kostel se počítá se dvěma parkovišti. Otázkou ovšem je, jestli je bude kam umístit, protože prostoru na největším městském sídlišti je zoufale málo.
„Umístění bude na projektantech a bude muset vzniknout i studie proveditelnosti,“ reagoval Říha.
Dokument říká, že během dvaceti let bude třeba ve Zlíně vybudovat zhruba 3 300 nových parkovacích míst. To je podle Říhy reálné, protože radnice ročně opraví nebo postaví skoro 500 stání.
Trolejbusy mají více jezdit do baťovského areálu
Důležité změny by měly potkat i městskou hromadnou dopravu. Tady je klíčem přimět lidi, aby začali zase více jezdit trolejbusy. Stačí dvě čísla. V roce 2001 byl poměr využívání MHD a aut 76 ku 24 procentům. Nyní činí 34 ku 66 procentům.
Ke změně má přispět právě regulování parkování v centru a atraktivnější nabídka hromadné dopravy. Podle generelu by měly nově čtyři linky (z Otrokovic, Jižních Svahů, Bartošovy čtvrti a Lesní čtvrti) směřovat do baťovského areálu, kde by vedly po Vavrečkově ulici nad 15. budovou.
„Vavrečkova ulice vede středem areálu, proto je nejvýhodnější. Město ji ale bude muset zrekonstruovat,“ naznačil Říha.
Trolejbusy by měly jezdit i po staré malenovické cestě, po nové trase v Příluku a mezi Podlesím a Kocandou na Jižních Svazích. Tam by se však muselo vybudovat silniční propojení, proti čemuž se na nedávném projednávání generelu s veřejností ozvali někteří tamní občané.
„Situace se tady zhorší, zruší se poslední klidná část sídliště,“ namítal jeden z nich.
Dnes je na Podlesí omezená rychlost na 30 kilometrů za hodinu a platí tam přednost jízdy zprava. Podle Říhy by rychlost mohla zůstat zachovaná, přednost však ne, protože by to komplikovalo cestu trolejbusům.
„Sídlišti by prospělo, kdyby mělo ještě jedno silniční napojení,“ upozornil vedoucí odboru.
Jenže Podlesí by tím pádem bylo najednou odtrženo od sousedního lesa, kam chodívají lidé na vycházky, což místním logicky vadí. Na projednávání generelu dopravy se ozvali s kritikou i odpůrci plánovaného obchvatu Zálešné, pro jehož trasu radnice vykupuje pozemky a budovy a chystá podklady k územnímu řízení.
„Obchvat ruší ideu města v parku. Odřízl by Zálešnou a Podvesnou od sousední rekreační zóny, což by byl brutální zásah,“ zlobil se tamní obyvatel Jan Svačina. Říha argumentoval faktem, že kolem obchvatu vyrostou protihlukové stěny, místy až 4,5 metru vysoké.
Generel dopravy počítá i s tím, že by ve Zlíně přibyly nové přechody pro chodce, třeba mezi poliklinikou a baťovským areálem, mezi zámkem a budoucím dopravním terminálem nebo v Dlouhé ulici. Tam ho přitom radnice navzdory nesouhlasu občanů z bezpečnostních důvodů před pěti lety zrušila.
