Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Galerie slováckého malíře Uprky získala obraz, který obdivoval K. H. Frank

  9:12aktualizováno  9:12
Od potomků zámožné židovské rodiny získala nyní Galerie Joži Uprky v Uherském Hradišti malířův obraz, který neušel pozornosti nacistického pohlavára K. H. Franka. Nikdo neví, jestli dílo zabavilo gestapo a rodina ho později získala zpět, nebo ho uchránila i během války.

Uprkův obraz s názvem Pouť u svatého Antonínka si se zaujetím prohlížel vysoce postavený nacista Karl Hermann Frank. | foto: Galerie Joži Uprky

Jeho obrazy obdivovali kritici i obyčejní lidé. Už za svého života patřil slovácký malíř Joža Uprka (1861–1940) k nejvýraznějším osobnostem výtvarného umění v tehdejším Československu i za jeho hranicemi. A jak se teď ukazuje, neminula ho ani pozornost nacistů za druhé světové války.

„Byla to vlastně náhoda. Před pár dny jsem se dostal k jedné knize a narazil na zajímavou fotografii,“ naznačil spoluzakladatel uherskohradišťské Galerie Joži Uprky a kurátor sbírek Petr Vašát.

Fotogalerie

Jde o nové vydání knihy Zpověď sepsané v roce 1946 z výpovědí tehdy vězněného nacisty a vysoce postaveného příslušníka SS Karla Hermanna Franka. Mezi dalšími dosud nepublikovanými fotografiemi je totiž jedna, která zachycuje Uprkův obraz namalovaný kolem roku 1920.

„Je to monumentální dílo, další verze Poutě u svatého Antonínka, které si Frank v doprovodu tehdejšího předsedy vlády Jaroslava Krejčího na fotografii se zájmem prohlíží. A mluví o tom, že Uprka je jedním z našich nejoriginálnějších malířů,“ popsal Vašát.

Právě tento obraz před několika dny doplnil sbírku v hradišťské galerii, která je se 150 díly největší a nejucelenější Uprkovou expozicí v Česku. A podobně jako další varianty Pouti na svatý Antonínek připomíná i tento obraz krásu a bohatost lidových krojů, malebnou krajinu rodného Moravského Slovácka a tradice místních lidí.

Galerie ho získala teprve nedávno od potomků zámožné židovské rodiny z Prahy. Jestli ho během války gestapo zabavilo spolu s dalším majetkem a rodina ho zpět získala až později, nebo ho uchránila už během války, se zjistit nepodařilo.

Také se můžeme jen domýšlet, čím Franka tento obraz zaujal. Faktem ale je, že kontakty s Moravou měl. Hlavně proto, že právě v tomto regionu existovalo extremistické sdružení Národopisná Morava, ve kterém byl i Uprkův syn Jan. Právě tady se objevovaly po vzniku protektorátu Čechy a Morava žádosti o připojení Slovácka k fašistickému Slovensku, které byly adresované přímo Adolfu Hitlerovi.

„Například existuje fotografie, kde před uherskohradišťským Slováckým muzeem sedí Frank v civilu se svou ženou a se členy Národopisné Moravy. Navíc tady vydávali časopisy, z nichž jeden nesl i Uprkovo jméno. I když sám malíř už byl tehdy velmi starý, jeho jménem se zaštiťovali,“ upozornil historik Moravského zemského muzea v Brně Jan Břečka.

Frank nebyl vyhlášený milovník umění

Podle odborníků nebyl Frank mezi nacisty nijak vyhlášený zvláštním vztahem k umění. Češi mu přezdívali Krvavý pes Frank. Mimo jiné za to, že podepsal tisíce rozsudků smrti, vinili ho za vypálení Lidic a Ležáků, za popravy po heydrichiádě nebo krvavý zásah proti studentům při pohřbu Jana Opletala.

„Nikde jsem ale nenarazil na to, že on by byl nějakým velkým milovníkem umění,“ poukázal Martin Sovák, vedoucí badatelny Státního oblastního archivu v Praze, kde leží Frankův trestní spis s jeho výpověďmi.

„To bylo známé spíše o Hermannu Göringovi, který si založil vlastní galerii. Adolf Hitler zase sbíral impresionisty. Frank coby státní ministr pro Čechy a Moravu ale otevíral celou řadu výstav a vernisáží, což dokládají mnohé fotografie z té doby,“ upozornil.

Do galerie přibyl unikátní cyklus 14 obrazů Křížové cesty, která dlouho ležela zapomenutá v obci Věrovany.

Do galerie přibyl unikátní cyklus 14 obrazů Křížové cesty, která dlouho ležela zapomenutá v obci Věrovany.

Teď visí toto rozměrné plátno v hradišťské galerii, ve které nově přibyl také unikátní cyklus 14 obrazů Křížové cesty, který dlouho ležel zapomenutý v depozitáři v obci Věrovany v Olomouckém kraji a k obdivovatelům se v minulosti nedostal.

Uprka jej namaloval v roce 1888 na popud svého přítele advokáta a úspěšného spisovatele Otakara Bystřiny. Ten ho přivedl do rodných Věrovan v době, kdy byl Uprka ještě začínající neznámý malíř a těžce sháněl zakázky.

Proto uvítal, když si jedna zbožná stařenka objednala čtrnáct obrázků křížové cesty a slíbila, že malíři dá za každý obraz deset zlatých.

Křížová cesta byla dlouhou dobu na neznámém místě a v posledních letech ji ve svém depozitáři chránila obec. Galerie pak nechala všech 14 obrazů zrestaurovat včetně dobových rámů v dílně sourozenců Pavla a Rudolfa Truclových v Březolupech.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.