Právě teď je s reprezentační sedmnáctkou na turnaji v Bělorusku. Patří mezi tahouny českého výběru, přitom je mu teprve patnáct let a je v týmu suverénně nejmladší.
Pak už asi tolik nepřekvapí, že Michala Sadílka vyhlásila před pár dny Fotbalová asociace ČR nejlepším mladším dorostencem v republice loňského roku (více o anketě zde).
„Byl to ohromný zážitek,“ vzpomíná na galavečer na pražském Žofíně, kde ocenění přebíral.
Nadšeně vypráví o tom, jak mluvil s hvězdným Marcem Overmarsem, současným šéfem Ajaxu Amsterdam, s předsedou českého fotbalu Miroslavem Peltou.
„Podal jsem si ruku se spoustou důležitých lidí,“ uvědomuje si.
Další bratrská dvojice?
Bylo docela stylové, že mu cenu předával reprezentační stoper Roman Hubník z Plzně. V profesionálním fotbalu se totiž prosadil i Hubníkův o rok a pět dní starší bratr Michal, útočník Jablonce.
A podobný příběh možná budou brzy psát i sourozenci Sadílkovi. Michalův o tři roky a osm dní starší bratr Lukáš čerstvě nahlíží do ligového áčka. Zatím za Slovácko odehrál v nejvyšší soutěži pět minut, teď si osmnáctiletého záložníka vybral kouč Svatopluk Habanec pro zimní přípravu, aby si třeba už vybojoval stabilnější místo v kádru.
„Bude záležet na něm, jestli se v áčku udrží. Je to pro něj velká motivace,“ všiml si mladší z bratrů.
Ve fotbale už působila spousta veleúspěšných bratrských dvojic, známá jsou třeba příjmení Touré, de Boer, Neville, Laudrup nebo Charlton. Přibýt k nim chtějí i Sadílkové.
„Jednou bych si s Lukášem moc rád ligu za Slovácko zahrál,“ nezapírá Michal Sadílek.
Jejich rodina v Uherském Ostrohu je prý pro fotbal správně zapálená.
„K fotbalu nás odmalička vedl děda a rodiče nás plně podporují,“ ujistil mladší ze sourozenců.
V čem se ti dva liší? „Povahově jsme si podobní. Ale často o nás říkají, že brácha si ve fotbale musí všechno víc odedřít, já to prý mám spíš vrozené,“ zaslechl Michal Sadílek.
Sám o sobě říká, že se nejlíp cítí uprostřed zálohy. „Buď coby ofenzivní podhroťák, nebo i coby defenzivní štít. Myslím, že jsem hlavně nahrávač a bojovník,“ uvažuje.
Nebál by se vyrazit do světa
Naživo se o tom už chtěli přesvědčit hledači talentů z nizozemských klubů PSV Eindhoven, Twente a Feyenoord Rotterdam. Tam všude byl v minulosti na stážích.
V prosinci se k nim přidal také italský Juventus Turín, kde se mu věnoval coby člen vedení klubu i Pavel Nedvěd.
„Byl jsem u Pavla doma, byli jsme spolu na obědě. Zaujalo mě, jak ohromně skromný je,“ poznamenal. „Bavili jsme se o tom, jak se mám, jak se mi daří. Rady mi pak dávali spíš jednotliví mládežničtí trenéři Juventusu.“
Mladý slovácký fotbalista líčí, jak mu každá podobná výprava do světových velkoklubů přidává další zkušenosti. Michal Sadílek by se přitom nebránil ani odchodu za hranice na delší dobu.
„Snem je Chelsea, které už dlouho fandím. Odejít do ciziny ale budu moct až poté, co mi bude šestnáct. A záleží, jak se mi bude dál dařit ve Slovácku i v reprezentaci,“ poznamenal deváťák ze ZŠ Sportovní v Uherském Hradišti.
„Kdyby se nepodařilo jít teď někam do zahraničí, chtěl bych jít na hradišťskou obchodní akademii,“ má jasno.
