Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na ebolu, SARS i prasečí chřipku jsme vybaveni, říká šéf zlínské firmy

  12:47aktualizováno  12:47
Pavel Kostka má zvláštní koníček: řešení krizových situací. A při práci toho skutečně využije, je totiž ředitelem firmy EGO Zlín, kterou znají záchranáři na celém světě. S jejími pomůckami se starají o pacienty postižené vysoce nakažlivými infekčními chorobami.

U pacientů nakažených infekční a přenositelnou chorobou se zdravotníci potřebují chránit neprodyšnými obleky. | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Za posledního půl roku prodali své výrobky ze tří čtvrtin do zahraničí. Firma EGO Zlín totiž dodává zboží, které pomáhá při záchraně pacientů s nebezpečnou ebolou, virovým onemocněním SARS či ptačí chřipkou.

„Na výrobky pro přednemocniční péči, urgentní medicínu a medicínu katastrof jsme se zaměřili hned po revoluci,“ naznačil ředitel Pavel Kostka.

To vás napadlo jen tak?
To byla náhoda. Na konci 80. let měla dcera vymyslet do školy závěrečné téma. A mě napadla pomůcka na transportování zraněných v sádrovém lůžku. Tak, aby nemohlo v žádném případě dojít při převozu k poškození páteře.

K tomu je třeba říct, že jste se vývoji podobných věcí věnoval už tehdy. Je to tak?
Ano. Celý život jsem se živil jako výzkumný a vědecký pracovník.

Pavel Kostka

Pavel Kostka vede firmu EGO Zlín déle než dvacet let.
  • Narodil se v roce 1943 v Kroměříži, vystudoval VUT ve Zlíně. Pracoval ve Výzkumném ústavu gumárenské a plastikářské technologie ve Zlíně jako výzkumný pracovník.
  • V roce 1992 založil firmu EGO Zlín, která vyrábí a dodává komplexní systém biologické ochrany, logistické a dekontaminační systémy a prostředky pro urgentní medicínu či dlouhodobou péči.
  • Zaměstnává přes 20 lidí. Zboží prodává do Švédska, Polska, Velké Británie, Angoly, Jihoafrické republiky, Kanady, USA, Brazílie, Ruska, Turecka i dalších zemí.

Jak ten návrh dopadl?
Dcera s ním začala vyhrávat soutěže a zájem projevili i odborníci. Takže vakuové matrace dnes slouží zdravotníkům v případech, kdy je podezření na porušení páteře.

Jak matrace funguje?
Vypadá jako peřina, ve které jsou kuličky. Když se na ni položí pacient, utvoří se jeho odlitek. A když odsajeme vzduch, ztvrdne. Je povinná v každé sanitce a dodali jsme ji už do Kanady, USA, Ruska, Japonska a dalších zemí.

Používají ji jen zdravotníci?
Ne. Je součástí vybavení naší armády, mají ji v jednotkách zahraničních misí v Polsku, u hasičů nebo u horské záchranné služby.

Ale matrace byla jen startovací prvek. Je to tak?
Teď dodáváme specializované mobilní stany určené do míst, kde vypukla třeba ebola, a které se dají složit za pár minut. Biovaky, které izolují člověka nakaženého vysoce nebezpečnou látkou, izolační komory pro nemocné, ochranné obleky pro zdravotnický personál, který operuje v místě s rizikovými viry. Třeba teď jsme dělali velkou zásilku pro Brazílii kvůli fotbalovému mistrovství světa, protože museli mít zabezpečení v případě třeba teroristického útoku.

Pohybujete se v blízkosti globálních katastrof. Nejsme ve stále větším nebezpečí?
To bych neřekl. Svět se dá dnes akorát lépe číst. Dřív, když bylo někde zemětřesení, ani jsme to u nás nezaznamenali. Teď to máme hned na internetu. Pro firmu je to ale důležité, protože musíme umět rychle reagovat.

Takže sledujete katastrofy?
Jistě. Mám člověka, který mi každý den dává hlášení.

Fotogalerie

Opravdu?
Třeba teď vím, že na ebolu zemřelo už 450 lidí. Nákaza se aktuálně objevila v Libérii, Sieře Leone a Guineji. Musíme to sledovat.

Proč?
Protože čekáme, že se organizace v nejbližší době obrátí na Česko s žádostí o humanitární pomoc a budou žádat naše izolační stany. Třeba když se do republiky vraceli lidé z Mexika zasaženého prasečí chřipkou, my jsme na letišti rychle zabezpečovali přijetí, třídění cestujících a izolaci osob podezřelých na nákazu.

I na to jste vybavení?
Jsme vybavení na výskyt vysoce nebezpečných nákaz. Kam patří třeba ebola, SARS, MERS nebo marburg, které mají epidemický a pandemický charakter a není proti nim lék ani vakcína. Šíří se a neznají hranice. Před lety jsme proto vymysleli biovak.

Kvůli převozu do nemocnice?
To je problém, protože infekce obvykle nevznikne někde blízko nemocnice, ale naopak třeba v deštném pralese. Museli jsme to vyřešit komplexně.

Jak to myslíte?
Sestrojili jsme systém polního zdravotnického zařízení v mobilních stanech na nafukovací konstrukci. Jsou v něm izolační boxy s velmi účinnou filtrací a UV zářičem, který nebezpečné bakterie a viry zachycuje a likviduje, včetně dekontaminačních sprch.

Jak jsme na tom s ochranou my?
Máme jeden z nejlepších integrovaných záchranných systémů.

A když se tady objeví ebola, vy víte, co s tím?
My na to máme pomůcky. Ale je to komplikované. Takový pacient přijde k lékaři, kterého ani nenapadne, že by měl tuto vysoce infekční nemoc. Projde nemocnicí, tam se začnou objevovat otevřené rány a je problém. Situaci musíte řešit zpětně, což se nedá. To je nebezpečí biologických látek. Naštěstí je teroristé zatím nepoužívají.

Ale asi k tomu není daleko, ne?
To nevím. Ale když se objevil v metru v Tokiu sarin, byli ohrožení jen lidé v tom místě. Pokud by teroristé použili biologickou zbraň místo této chemické, rozšíří hrozbu dál, protože lidé se nakazí. A nákaza se projeví třeba až za dva týdny.

Jsou sci-fi filmy o biologických zbraních daleko od pravdy?
Některé ne. Hodně se učím v Izraeli. Tam jsou rizika větší než u nás, a možná proto berou cvičení ochrany vážně. Na rozdíl od nás, kde se dělá všechno jen jako.

Protože jsme od rizik daleko?
Teroristický útok byl i ve Španělsku, takže může být i v Praze. Nemůžeme si myslet, že jsme daleko.

Jsme jako země dostatečně připravení na mimořádné události?
Postupně se i tady zavádějí mezinárodní předpisy zdravotnické organizace WHO, které se týkají vysoce nebezpečných nákaz. Potřeba je ale celý systém ochrany. Nestačí se pouze vybavit ochrannými prostředky. Třeba Izrael nemá lepší vybavení, ale oni ví, co dělat.

Zatímco my jsme skončili povinným cvičením civilní ochrany v maskách?
Povědomí o tom, co je třeba dělat při mimořádných událostech, je potřeba znovu rozšířit a začít už na školách. Jsou kraje, jako je třeba Vysočina, které na tom už pracují.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Betonování dálničního mostu u Zástřizel.
Po Baťových dálnicích zůstaly jen mosty, práce ukončila válka

Baťova dálnice, která se začala chystat před druhou světovou válkou, měla protínat Československo z východu na západ. Zůstala z ní ale pouze torza mostů v...  celý článek

Kapela Elán se představí jako hlavní hvězda Vizovického Trnkobraní v sobotu 19....
Ve Vizovicích oslaví 50 let Trnkobraní i Elán, dorazí také americký jedlík

Už po padesáté hostí Vizovice festival Trnkobraní. Během pátku a soboty se na dvou scénách představí přes 20 interpretů, mezi nimi kapely Elán, Tři sestry nebo...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Za externí právníky dají některá města desetitisíce, jiná i miliony

Ačkoliv radnice mají svá právní oddělení, na vybrané úkony si najímají advokátní kanceláře, které řeší hlavně složitější spory. Většina měst platí ročně „jen“...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.