"Pevně věříme, že se to ještě letos podaří. Velmi o to usilujeme," naznačil ředitel Muzea Karla Zemana v Praze Jakub Matějka.
Digitálně zrestaurované snímky jsou v České republice momentálně pouze tři. A ne ledajaké: Markéta Lazarová režiséra Františka Vláčila, Hoří, má panenko od Miloše Formana a štěstí potkalo také Všechny dobré rodáky v režii Vojtěcha Jasného.
Podle informací Národního filmového archivu v Praze by se k nim měly letos přidat také Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela. A pokud se vše vydaří, snad také některý ze Zemanových filmů.
Jen restaurováním se totiž starý filmový materiál dá bezpečně zachránit pro budoucí generace.
Úspěch slavil i v zahraničí
Zeman, který inspiroval například Tima Burtona, Terryho Gilliama, Stevena Spilberga nebo George Lucase, přitom mimořádných filmů natočil hned několik.
Svou slávu odstartoval ze zlínských filmových ateliérů. Mladý animátor přišel do Zlína v roce 1943, tři roky po Hermíně Týrlové.
Karel ZemanJeden z nejvýznamnějších českých režisérů, scenáristů a výtvarníků se narodil v roce 1910 v Ostroměři a zemřel v roce 1989 ve Zlíně. Ve zlínských filmových ateliérech začínal na filmech s Hermínou Týrlovou. Natočil řadu filmů, mezi ty nejznámější se řadí Cesta do pravěku, Ukradená vzducholoď, Baron Prášil nebo Vynález zkázy. |
Předtím pracoval v brněnském domě služeb jako pracovník reklamy, tam si ho všiml Elmar Klos a poslal ho do Zlína na zkoušku. Nejdříve pomáhal Týrlové, ale pak začal tvořit vlastní filmy.
"Zeman oslovoval hlavně puberťáky. A to proto, že sám měl v sobě kus dětské romantiky," vysvětlil zlínský filmový historik Jiří Novotný.
Když k loutkám přidal živé herce, ohromil i odborníky
Režisér bydlel na Kudlově, stejně jako Týrlová a řada dalších tvůrců z ateliérů. Miloval loutky a některé si také sám vyráběl.
I proto točil své první snímky výhradně s loutkami. A když k nim poprvé do celovečerního snímku přidal živé herce, ohromil publikum i odborníky.
Byla to totiž Cesta do pravěku. Dobrodružný film o cestě čtyř chlapců do pravěku natáčel i ve Zlíně, kde hledal také jeho hrdiny. Na jedné ze základních škol našel Zdeňka Hustáka, který si zahrál postavu rozumného Jendy.
"Pan Zeman byl pátým z naší party. Fantastický, trpělivý, klidný. Nikdy na nás nekřičel," zavzpomínal Husták.
Po velkém úspěchu na Mezinárodním festivalu v Benátkách se Zeman pustil do dalších fantastických příběhů. Inspiroval se knihami Julese Verna a natočil Vynález zkázy, Ukradenou vzducholoď nebo Na kometě.
Při jejich tvorbě kombinoval různé filmařské techniky, používal triky a výtvarné techniky, díky kterým všechny tři snímky posbíraly ocenění na světových festivalech, například v Addis Abebě, Sorrentu, Benátkách, Teheránu nebo Paříži. Vynález zkázy dodnes patří k mezinárodně nejúspěšnějším českým filmům.
A Zeman nezklamal své obdivovatele ani později, když se vrátil k čisté animaci. Úspěch u diváků totiž i dnes sklízejí jeho Pohádky tisíce a jedné noci, Čarodějův učeň nebo Pohádka o Honzíkovi a Mařence.
Slavný filmař zemřel před pětadvaceti lety, 5. dubna 1989 ve Zlíně, kde je také pochovaný.
