Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Hradišti byl zfilmovaný Kunderův Žert, Olmer zde točil Sonátu pro Zrzku

Seriál   20:00aktualizováno  20:00
Filmařsky nejslavnější okamžik si Uherské Hradiště vybralo v umělecky uvolněném létě roku 1968, kdy v jeho ulicích natočil Jaromil Jireš jeden ze svých nejoceňovanějších filmů Žert. Adaptaci románu Milana Kundery následně režim na téměř dvacet let umístil do trezoru.

Josef Somr ve scéně z Kunderova filmu Žert. Vlevo je tehdejší Hotel Fojta (nyní Slunce), v pozadí Masarykovo náměstí tehdy ještě sloužícím jako velké parkoviště. | foto: archiv Městských kin v Uherském Hradišti

Píše se rok 1968 a po těžkých padesátých letech začíná atmosféra v Československu přát filmařům i svobodným názorům. Alespoň na krátkou dobu.

Filmová místa

Filmová místa

Letní seriál MF DNES a iDNES.cz vás zavede na několik desítek míst po celé České republice, která si filmaři vybrali jako kulisu pro filmy, televizní seriály nebo hudební klipy.

Komunisté mají za sebou převratné pražské jaro a režisér Jaromil Jireš přijíždí do Uherského Hradiště, aby tady natočil jeden ze svých nejlepších a nejoceňovanějších filmů.

Proč si k adaptaci románu Milana Kundery Žert vybral právě toto město, není jasné. Faktem ale je, že kulis tady našel hodně.

Do příběhu o Ludvíku Jahnovi, který se do rodného moravského města vrací s touhou po pomstě za křivdy minulosti, se Jirešovi hodil například morový sloup na Mariánském náměstí.

Přesně ten, u něhož se potkávali studenti o jednadvacet let později, v roce 1989 na protestech proti totalitnímu režimu.

Somr, Munzar, Křesadlová, Dítětová

Kamera postavila hlavního hrdinu v podání Josefa Somra také do uličky Josefa Stancla. To bylo ještě v době, kdy po ní jezdila auta. Na jejím rohu fungoval proslulý hotel a restaurace Fojta (nyní hotel a pasáž Slunce), v jehož interiérech se rovněž natáčelo.

„Když je v Hradišti Letní filmová škola, lidé stojí před hotelem a dívají se, odkud herec Somr vycházel na procházky po městě,“ vzpomínala před lety dcera původního majitele hotelu Marie Kellerová.

Natáčelo se také ve Smetanových sadech u Slovácké búdy, kterou zdobily tradiční krojové motivy, před radnicí na Masarykově náměstí i v Prostřední ulici, kterou ve filmu procválal chlapec na bílém koni.

A stejně, jako se cimbálová muzika Dolňácko z Hluku postarala o hudbu v seriálu Slovácko sa nesúdí, v Žertu zase filmaři využili folklorní soubor Hradišťan s primášem Jaroslavem Staňkem.

Kromě Josefa Somra si ve filmu zahráli i Luděk Munzar, Věra Křesadlová, Jana Dítětová nebo Evald Schorm.

V srpnu 1971 byl film Žert Husákovým režimem umístěn do trezoru. Znovu byl uveden až v srpnu 1990.

„Zahrála si“ také věznice

Ještě větší prostor dal Hradišti režisér Vít Olmer. Snímek Sonáta pro Zrzku podle námětu Vojtěcha Vackeho natočil pod hlavičkou zlínských ateliérů na Kudlově.

Podobně jako další pražští filmaři zamířil na Moravu hlavně proto, že tady nebyl tolik na očích a mohl se od zkušenějších režisérů naučit řemeslu.

A protože Zlín se specializoval na filmy pro mládež, natočil Olmer příběh o dívce Petře, která se musí rozhodnout, jestli se bude věnovat klavíru, nebo fotbalu v chlapeckém družstvu.

Její život se odehrával v jednom z bytů na sídlišti v Hradišti, na náměstí Republiky, kde potkala svou novou lásku, nebo na Palackého náměstí, které tehdy poblíž bývalé věznice fungovalo jako autobusové nádraží.

A když si hrdinka zlomila nohu, loučila se s kamarády, kteří odjížděli na letní tábor, na hradišťském vlakovém nádraží.

Obyvatelé města tehdy u kamery mohli vidět Lubora Tokoše coby učitele hudby, Laďku Kozderkovou jako Petřinu maminku nebo v té době mladého muzikanta Michala Dvořáka, který si zahrál Petřina kamaráda.

Řadu filmařů lákala i uherskohradišťská věznice. Záběry z ní se dají najít například ve filmu Veliká příležitost z roku 1949, v Četnických humoreskách nebo porevolučním snímku Jen o rodinných záležitostech.

Autor:




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.