„České asociaci Route 66 odhalili hvězdu na tamním chodníku slávy,“ popsal Zdeněk Jurásek, který stojí v čele této organizace.
Na dlaždici je vytesané jméno Juráska a jeho manželky.
„Na chodníku je zatím jen pár jmen, je určen právě lidem, kteří Route 66 propagují. Dostal jsem to asi za zásluhy a za to, že jsem tam přivedl stovky lidí,“ usmál se Jurásek.
Silnici, které se přezdívá „matka cest“, poprvé projel v roce 1997 na kole. Od té doby tam jezdívá každý rok a vozí s sebou další nadšence z Česka i Slovenska.
Před rokem produkoval už druhý film, který ukazuje nejen prostředí okolo staré americké dálnice, ale i celkovou atmosféru v místních vyhlášených benzinkách, motelech a restauracích.
„Loni jsem do Spojených států poslal DVD s filmem a při letošní návštěvě jsme se setkali s obrovským ohlasem. Mnoho Američanů ve filmu hrálo a moc rádi si zavzpomínali na natáčení,“ vyprávěl Jurásek.
Za rok chce silnici projet na kole sám
Route 66 navštěvuje většinou dvakrát do roka, kdy tudy provádí zhruba dvacetičlenné výpravy.
„Většinou to jsou nadšení motorkáři. Já ale jezdím autem, paradoxně jsem snad v životě na motorce neseděl,“ říká muž, kterého ani po sedmnácti letech „routka“ nenudí.
„Naopak, baví mě to čím dál víc. To není, jako když navštěvujete skanzen. Silnice žije, okolí se mění.“
Pro příští rok si dal Jurásek ještě jednu velkou výzvu – vrátit se ke kořenům a projet čtyři tisíce kilometrů dlouhou cestu na kole.
„Tentokrát sám, bez výpravy. Bude mi čtyřiapadesát, ale věřím, že to zvládnu. Však už taky poctivě trénuji,“ dodal.
O jeho cestě by pak měl vzniknout další filmový dokument.
