Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Evropské peníze na D49 a D55 byly, stát zaspal, říká europoslanec Telička

  18:20aktualizováno  18:20
Oba rodiče europoslance Pavla Teličky pocházejí ze Zlínského kraje. Není tedy náhoda, že své diskusní turné po regionech zahájil tento týden na zlínské Univerzitě Tomáše Bati, kde vysvětloval, jaký vliv má dění v Evropské unii na život ve Zlíně.

Europoslanec Pavel Telička ve Zlíně. | foto: Jan SalačMAFRA

„Patří mezi nejlepší v zemi,“ ocenil zlínskou univerzitu Pavel Telička, člen Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro průmysl, energetiku, vědu a výzkum Evropského parlamentu.

Na pozvánce k debatě jste nadnesl otázku, zda má EU vliv na život ve Zlíně. Jak to tedy je?
Ekonomické dopady členství v Unii jsou nesporné.

Od roku 2004 do roku 2014 vzrostl hrubý domácí produkt ve Zlínském kraji ze 138 na 210 miliard korun. Za posledních dvanáct let také významně vzrostl zahraniční obchod i výdaje na vědu a výzkum. Absolutní většina přichází z evropských fondů.

Jak se do těchto změn zapojuje právě Zlínský kraj?
Jde o region, který má podniky i služby. A rozhodně nejde jen o dědictví Bati. Když sem člověk přijede, na rozdíl od řady jiných měst vidí rozvinutou komerční zónu. Příležitosti, které členství přináší, dávají prostor k dynamičtějšímu rozvoji ekonomiky, což platí i pro Zlínsko. Například zahraniční investice přicházejí především proto, že jsme součástí vnitřního trhu. Význam členství v EU není ale pouze v rovině finanční.

V čem tedy jsou další výhody?
Máme možnost se podílet na volném pohybu zboží, osob, kapitálu. I Zlínsko se díky tomu automaticky stává atraktivnější. Pamatuji si na své rozhovory s Tomášem Baťou mladším. Žil mimo Evropu, ale jeho názory na to, co přináší členství v Unii Zlínsku, byly zajímavé a v zásadě korespondují s tím, co já říkám.

Dobře, ale jako okrajový region máme také spoustu problémů. Třeba špatné dopravní napojení.
Přitom za poslední léta se zde podařilo dobudovat hodně dopravních projektů, které v průměru z 85 procent financovala EU. Pokud by se to nestalo, troufnu si říct, že minimálně polovina z nich by nebyla vůbec.

Jenže například o výstavbě dálnic D49 a D55 se mluví už léta, do země se ale stále nekoplo.
U těchto silnic několik českých vlád zaspalo. Peníze na ně před lety byly, ale není problém Unie, že jsme nebyli optimálně připraveni na jejich čerpání. V posledních měsících se v jejich případě alespoň podařilo zajistit zrychlené řízení EIA. Navíc dopravní infrastruktura není jedinou věcí, která sem naláká investory. Je třeba stavět na silných stránkách, které kraj má.

Které to podle vás jsou?
Lidi tady vždycky uměli vzít za práci a měli podnikatelského ducha. Už za Bati. Ani Slušovice, ačkoliv byly poplatné tehdejšímu režimu, nebyly v jižních Čechách, ale tady. Je tu kvalitní univerzita. Je třeba si ale v regionu ujasnit, kam evropské peníze směřovat. Nikdy nemůžete mít všechno. Mám pocit, že ve Zlíně to vždy věděli spíše lépe než hůře. Jak s tím naložili v praxi, si ale nedovolím hodnotit.

Zmínil jste zahraniční investory. Jak do regionu nalákat další?
Měli bychom se zaměřit na to, co nejlépe zajišťuje propojení za co nejnižší náklady a s minimálními dopady na životní prostředí. Se zázemím univerzity a společnostmi, které tady jsou, například v chemickém průmyslu.

Máte konkrétní příklad?
Zhruba před rokem jsem se byl podívat ve Fatře Napajedla. Ptal jsem se vedení, zda neuvažují, že by odpad recyklovali nejen pro sebe, ale i další podniky a dále zpracovávali, měli tedy přidruženou výrobu. Připravované změny legislativy EU by jim to měly usnadnit. Mnoho společností to přitom ani neví. Pak vyvážíme zbytky surovin do Hamburku, Antverp a odtamtud loděmi do Číny, kde se z této de facto suroviny vyrobí levné zboží, se kterým pak máme konkurenční problém.

Další věc, ve které kraj zaostává za celostátním průměrem, je výše platů. Jaké jsou příčiny?
Je férové říci, že pokud aktuálně slušně roste ekonomika, firmy by měly lidem na platech přidat. Díky tomu si je udržím a neutečou mi jinam. Zejména v tuto chvíli, kdy nezaměstnanost není vysoká. Vše ale začíná už na školách. Je třeba univerzitu více propojit se zaměstnavateli. Kraj také může lidem zjednodušit podmínky pro podnikání nebo zatraktivnit bydlení. Jako malý příklad může posloužit integrované jízdné, které by propojilo Zlínsko se sousedními kraji.

Na náš rozhovor jste přišel ze setkání se studenty zlínské Univerzity Tomáše Bati. O čem jste s nimi mluvil?
Mimo jiné o tom, jak je využívaný program Erasmus. A oni říkali, že moc ne, přestože jsou často velmi šikovní a mají tedy příležitost studovat na špičkových zahraničních školách. Studenti se ale někdy bojí cizího prostředí, jazyků a administrativní zátěže. V některých věcech, které lidi trápí, skutečně nejsme dostatečně akceschopní.

Projevuje se to pak na veřejném mínění ve vztahu k EU?
Ano. Touto optikou pak vidíme celou Unii. Ta přitom z 80 procent funguje velmi dobře, 10 procent by mohlo být lepší a 10 se nám nedaří. Na ty je třeba se zaměřit. My tu ambici něco měnit ale často nemáme. Pak jen brbláme a bojíme se posouvat. Přitom je to často jen o tom, zdali umíme chytit příležitost za pačesy, nebo ne.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.