Mezi obyvateli Zlína se vyprávějí skazky o tom, jak bývají návštěvníci odjinud zaskočeni příjezdem po železnici. Nechápou, že tak malé a zanedbané může být nádraží krajského města. A někteří proto dokonce stanici omylem přejedou a musejí se vracet.
I tento problém vyřeší elektrifikace a zdvoukolejnění železniční tratě z Otrokovic, jež jsou významným železničním uzlem, do Zlína a později i do Vizovic. Plány se aktuálně dostávají do fáze, kdy začíná být jasno o technickém řešení i termínech. Což je podstatné, neboť město lepší železniční spojení nutně potřebuje.
„Tento projekt je pro naše město velmi důležitý a je třeba ho dotáhnout do konce,“ zdůraznil zlínský primátor Miroslav Adámek.
Trať Otrokovice - Zlín - VizoviceInvestice do elektrifikace a zdvoukolejnění za zhruba 7 miliard korun má začít v roce 2018 a trvat dva až tři roky. Z velké části ji zaplatí Evropská unie. Cesta po železnici ze Zlína do Otrokovic by díky ní trvala jen 12 minut, vlaky mezi oběma městy by jezdily každou čtvrt hodinu. Přibyly by také přímé spoje do okolních měst, třeba do Uherského Hradiště, i do Prahy. |
Reálný termín zahájení je rok 2018, přičemž výstavba by trvala dva až tři roky. Stála by kolem sedmi miliard korun, většinu má poslat Evropská unie.
Tunel v Otrokovicích
A na co se můžou lidé těšit? Díky dvoukolejné trati se zkrátí doba cestování vlakem ze Zlína do Otrokovic z 20 minut na dvanáct. Ve špičce budou pendlovat mezi městy vlaky každých 15 minut. Díky tomu se nebudou dublovat s trolejbusy na souběžné čtyřproudové silnici.
„Sníží se také hlučnost a vibrace, na které si stěžují lidé žijící podél trati,“ upozornil náměstek primátora Jiří Kadeřábek.
Zásadní je, že ubude přejezdů, což uvítají zase řidiči. Projektanti většinu z nich nahradí podjezdem nebo nadjezdem. Pod Kvítkovickou křižovatkou v Otrokovicích mají vést koleje dokonce tunelem.
„Každý přejezd je nebezpečný, proto hledáme jiné řešení, byť bude finančně náročnější. U akce takového rozsahu se ale více investovat vyplatí,“ upřesnil Jakub Ptačinský z tiskového oddělení Správy železniční dopravní cesty.
U přejezdů by se navíc kvůli zvýšené frekvenci vlaků mohly tvořit řady aut, což by brzdilo provoz na frekventované cestě do Zlína. Díky mimoúrovňovému křížení tato hrozba odpadá.
„Ze Zlína by také měly začít jezdit přímé vlaky do Uherského Hradiště, Kroměříže, ale i do Brna či Prahy,“ upřesnil mluvčí Ministerstva dopravy Martin Novák.
Kde vyroste nádražní budova?
Během pár týdnů bude hotová studie, která technické řešení upřesní. I s ohledem na finance a časové úspory řidičů a chodců. A vnese jasno do toho, kde by měla stát nová nádražní budova a jestli nebude stačit opravit starou.
Město prosazuje, aby vyrostla nová nádražní budova východním směrem od staré. Tedy ještě blíže k autobusovému nádraží a zastávkám městské hromadné dopravy.
„Vznikl by tak dopravní terminál a nástupní místa by byla v jednom prostoru,“ upozornil Kadeřábek.
Společnost Cream ale tlačí na to, aby stanice stála západním směrem. Vlastní tam totiž pozemky a hodlá opodál vybudovat nové velké komerční centrum.
S touto variantou zatím počítá územní rozhodnutí vydané na část akce zdvoukolejnění a elektrifikace.
„Jestli bude budova stát o 100 metrů dál, není pro lidi až tak zásadní. Bude to pro ně znamenat jen necelou minutu chůze,“ naznačil šéf Creamu Martin Jarolím s tím, že by nové nádraží mohla firma postavit a pak část pronajmout Českým drahám.
„Jde o standardní developerskou lobby. My ale řešíme potřeby města a jeho obyvatel,“ reagoval mluvčí Správy železniční dopravní cesty Ptačinský. „Ve hře je stále více variant, rozhodnuto není.“
