Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kniha o Baťovi od jeho osobního přítele čekala na vydání dlouhých 70 let

  16:18aktualizováno  16:18
Je to kniha, která by mohla být označena za zapomenutou. Přes sedm desítek let ležel její rukopis ve zlínském archivu. Autorem je významný meziválečný ekonom a politik František Hodáč, osobní přítel zakladatele obuvnické továrny Tomáše Bati.

Historik Jan Herman s knihou Tomáš Baťa, život a práce hospodářského buditele, jejímž autorem je František Hodáč | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Už název díla „Tomáš Baťa, život a práce hospodářského buditele“ prozrazuje, co je jeho hlavní náplní.

Fotogalerie

Hodáč už nestihl knihu vydat. Měl ji připravenou k publikování, ale zemřel v roce 1943 těsně před závěrečnými korekturami. Jeho dílo po letech dokončili historici z Informačního centra Baťa, které působí při zlínské univerzitě.

Hodáč byl dlouholetým Baťovým přítelem a poznal jej z mnoha stránek. Bedlivě rovněž sledoval rozvoj jeho firmy.

„Kniha přináší mnohé nové informace o tomto podnikateli. Autor v ní využil četné rozhovory s lidmi ze širokého spektra společnosti – od pracovníků továrny přes podnikatele až po ministry,“ uvedl historik Jan Herman z Univerzity Tomáše Bati.

Nejdřív spolupracovníci, později blízcí přátelé

Historie firmy Baťa: od malé dílny, přes zlínskou továrnu až k impériu

Řadu informací se čtenáři dozvědí vůbec poprvé. „Hodáč například popisuje, jak probíhala jednání, když chtěl v roce 1922 Baťa zásadně zlevnit své zboží,“ poukázal Herman.

Připomíná i úctyhodnou Baťovu platební morálku. „Autor vzpomíná, že Baťa faktury platil do deseti dnů. Dnes to trvá měsíc dva, často i více,“ řekl historik.

Hodáč měl ve své době výrazný politický i ekonomický vliv. Od mládí byl Masarykovým stoupencem, v letech 1929 až 1935 působil jako poslanec za Československou národní demokracii.

S Baťou spolupracoval v Jednotě průmyslníků pro Moravu a Slezsko nebo v Ústředním svazu československých průmyslníků. Jejich pracovní vztah postupně přerostl v osobní přátelství.

„Hodáč si Bati vážil, obdivoval ho. Znal i jeho rodinu a zlínské prostředí. Měl přístup k rozsáhlým archivním pramenům, které v knize využil a které už dnes mnohdy neexistují,“ připomněl Herman.

Konec Hodáčova života se pojí právě se Zlínem. V letech 1940 až 1942 byl vedoucím národohospodářského oddělení Studijního ústavu a od roku 1942 byl až do své smrti členem dozorčí rady společnosti Baťa.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zřícenina hradu Lukov.
Máme otevřeno, hlásí hrad Lukov. Kvůli moru divočáků mu ubylo návštěvníků

V polovině srpna mají v pokladně hradu Lukov na Zlínsku jen polovinu peněz ze vstupného než obvykle. O tom, co stojí za náhlým odlivem návštěvníků, mají jasno...  celý článek

Betonování dálničního mostu u Zástřizel.
Po Baťových dálnicích zůstaly jen mosty, práce ukončila válka

Baťova dálnice, která se začala chystat před druhou světovou válkou, měla protínat Československo z východu na západ. Zůstala z ní ale pouze torza mostů v...  celý článek

Kapela Elán se představí jako hlavní hvězda Vizovického Trnkobraní v sobotu 19....
Ve Vizovicích oslaví 50 let Trnkobraní i Elán, dorazí také americký jedlík

Už po padesáté hostí Vizovice festival Trnkobraní. Během pátku a soboty se na dvou scénách představí přes 20 interpretů, mezi nimi kapely Elán, Tři sestry nebo...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.