Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ekofarem v poslední době rapidně přibývá, zemědělce brzdí byrokracie

  15:15aktualizováno  15:15
Ekofarmy jsou v kurzu. Za jedenáct let vzrostl jen ve Zlínském kraji jejich počet téměř čtyřnásobně. O kvalitní potraviny z regionu je zájem i přes vyšší cenu.

Ocenění Nejlepší sedlák pro rok 2016 letos získala Ekofarma Javorník ve Štítné nad Vláří. Ročně produkuje 800 tisíc litrů mléka, nabízí pěstitelskou pálenici a láká také na agroturistiku. | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

S ekologickým způsobem hospodaření začala Ludmila Mužikovská spolu se svými kolegy v roce 1998. Kromě rostlinné výroby se Ekofarma Agrofyto z Lidečka, jejíž je jednatelkou, zaměřuje zejména na chov skotu. A to jak na maso, tak i mléko.

Počet ekofarem

V okrese Zlín existovalo ke konci loňského roku celkem 129 ekofarem, čímž se zařadil mezi špičku v celé zemi. Na Vsetínsku jich byla stovka, na Uherskohradišťsku 83 a nejméně ekofarem fungovalo na Kroměřížsku – konkrétně 47.

„Chtěli jsme se vrátit ke způsobu hospodaření v souladu s přírodou, jako to celý život dělali moji prarodiče,“ vysvětlila Mužikovská.

Dnes se zaměstnanci společnosti starají o 580 kusů dobytka na 850 hektarech pastvin a další zemědělské půdy. S rostoucí poptávkou po jídle vyprodukovaném ekologickými zemědělci přitom množství chovaných zvířat v Lidečku neustále narůstá.

Stejně jako počet ekofarem v celém Zlínském kraji. Zatímco v roce 2005 jich v regionu fungovala necelá stovka, dnes už je jich 367. V rámci celé země jich více najdeme pouze v Jihočeském, Plzeňském a Moravskoslezském kraji.

Zájem mají dobře placení lidé či mladá generace

Ekologické farmy hospodaří na východě Moravy na 37 tisících hektarech. „To je téměř pětina veškeré zemědělské půdy v kraji,“ zmínila Andrea Hrabalová z České ekologické platformy pro ekologické zemědělství.

Nemůžeme z přírody jen brát, říká šéf nejlepší české farmy

Podstatná část z těchto ploch leží ve zvlněné krajině na území CHKO Beskydy a Bílé Karpaty.

„Chemikálie v horách hospodáři nepoužívali ani dříve. Od toho byl krůček, aby k ekologickému zemědělství přešli také jejich pokračovatelé,“ popsal Milan Drgáč, správce Regionálního centra svazu PRO BIO, který ekologické zemědělce sdružuje.

Farmy se nejčastěji zaměřují na pěstování ovoce a zeleniny, chov skotu, ovcí, koz, ale třeba také včel.

Zákazníků, kteří si jsou ochotni připlatit za potraviny, které ekofarmy vyprodukují, navíc neustále přibývá. Především mezi lidmi s vyššími mzdami, ale také mezi mladší generací, která se o stravování zajímá důkladněji.

„Nutriční hodnota levné uzeniny s 10 procenty masa je daleko nižší než v případě poctivého špekáčku s 80 nebo 90 procenty masa. Pokud ekofarmy nabídnou na trh dobrou surovinu, která není předražená a lidem chutná, mají šanci uspět,“ poukázal Drgáč.

Většina zboží z ekofarem zůstává na domácím trhu

Tento trend potvrzuje také Jan Žák, provozovatel Farmy Rudimov specializované na produkci hovězího a jehněčího masa. Zvířata chová na vlastních pastvinách, další kupuje od ekologických zemědělců v okolí.

„Zájem každoročně narůstá o 25 procent, i když na trhu patříme mezi ty nejdražší,“ podotkl Žák.

Jeho farma sází i na vlastní bourárnu a následné vyvěšení a zrání masa. To pak v kuchyňské úpravě putuje do restaurací, hotelů a specializovaných obchodů po celé zemi. Zákazníci najdou na balíčcích také informaci, od kterého konkrétního zemědělce maso pochází.

„Lidem není jedno, co jí. Navíc se mohou přijet podívat, jak vypadá daná farma, odkud maso pochází,“ informoval Žák.

Přestože část produkce regionálních ekofarem míří do zahraničí, většina zůstává na tuzemském trhu. „Co si vyrobíme, měli bychom si také sníst,“ objasnila Mužikovská.

Nad papíry sedí stejný počet lidí, jako je jich na pastvinách

Kromě návratu k tradicím a šetrnému způsobu hospodaření motivují zemědělce k zakládání firem také dotační peníze.

„Pokud chcete v konkurenci uspět, bez dotací se neobejdete,“ připustil Žák.

Legislativa spojená s dotacemi, hygienou či ochranou přírody s sebou ale nese také vysoké nároky na administrativu. „Zátěž je obrovská. Nad papíry sedí stejný počet lidí jako těch, kteří pracují přímo na pastvinách,“ podotkl Žák.

„Polovinu peněz, které z dotací dostaneme, nám však stát sebere na daních,“ dodal Bohumil Husařík ze Starého Hrozenkova, který se věnuje ekologickému chovu krav.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.