Stanislav Tříska pocházel ze západních Čech, a přestože si už jako dítě zkusil malé divadelní role, vyučil se brašnářem. Několik let pak pracoval v továrně na výrobu kol a zároveň ochotničil. V první polovině 60. let se pak nastálo uchytil v chebském divadle.
Odtamtud v roce 1967 zamířil do tehdejšího Divadla pracujících v Gottwaldově. Nově otevřená scéna mu nabídla nespočet krásných hereckých příležitostí. Ve městě se také oženil, narodil se mu tam syn.
První role na zlínských divadelních prknech zakusil v inscenacích Jánošík, Macbeth a ve Vánoční hře o narození Krista Pána. Po srpnových událostech roku 1968 pak ztvárnil nezapomenutelného Švejka.
Za 28 sezon, které Tříska ve Zlíně odehrál, si na své konto připsal stovky rolí. K jeho nejmilejším patřil Hogan v O’Neillově Měsíci pro smolaře, Willy Loman v Millerově Smrti obchodního cestujícího, Ill v Dürrenmattově Návštěvě staré dámy.
„Na jevišti byl Staníček velký profesionál, u rekvizitárny zase ohromný vtipálek. Měl rád lidi, proto byl tak oblíbený. I já na něj mám jen ty nejkrásnější vzpomínky,“ ocenila Třískova dlouholetá kolegyně Milena Marcilisová.
Zavřel se v šatně, uklízečka jej druhý den našla mrtvého
Kromě divadla bylo jeho vášní vaření a také sport. Pravidelně tak Tříska ve Zlíně navštěvoval zápasy místních fotbalistů a hokejistů.
„Byl náš velký fanda. S kolegy z divadla sedával v první řadě za střídačkou, odkud sledoval chování hráčů a trenérů. Možná to pro něj bylo i inspirativní,“ usmál se legendární hráč, trenér a činovník zlínského hokejového klubu Bohumil Kožela.
Výraznější počet šancí před filmovou kamerou dostal Tříska až v 80. letech a 90. letech. Zahrál si například ve snímcích Kopretiny pro zámeckou paní, Třetí skoba pro kocoura nebo Freonový duch.
Velkou popularitu mu však u filmových diváků zajistilo až zmíněné trio Troškových letních komedií.
Po listopadu 1989 se Tříska nakrátko stal uměleckým šéfem divadla, na čas si odskočil také do pražského Činoherního klubu. Kvůli nemoci své ženy se ale záhy vrátil do Zlína.
Byl to bohužel návrat velmi krátký. Po jednom z představení na podzim roku 1996 se zavřel ve své šatně, kde ho na druhý den objevila bez známek života divadelní uklízečka.
