Odhalení pamětní desky na rodném domě Jana Antonína Baťi v Rybárnách v Uherském...

Odhalení pamětní desky na rodném domě Jana Antonína Baťi v Rybárnách v Uherském Hradišti (na snímku Dolores Ljiljana Baťa Arambasic) | foto: Jan Karásek, MAFRA

V Bataypoře chtějí lidé mluvit jazykem J. A. Bati, říká jeho vnučka

  • 4
Vyrůstala se svým dědečkem, zlínským rodákem a světoznámým obuvníkem Janem Antonínem Baťou. Dolores Bata Arambasic, která žije v Brazílii, teď dostala ocenění Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí.

Ocenění od ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka ji překvapilo.

„Bylo to nečekané a velmi příjemné,“ prohlásila v rozhovoru pro MF DNES Baťova vnučka, která je předsedkyní krajanského spolku Česká a slovenská kulturní dílna.

Je to první cena z Česka?
Před osmi lety jsem dostala ocenění Významná česká žena ve světě. Ale je to pochopitelně jiné než toto uznání. Velmi si vážím obou.

Ve městě Bataypora, které založil Jan Antonín Baťa, máte folklorní kroužek a učíte moravské písničky a tance. Čím dále šíříte dobré jméno Česka?
Nabízíme například výuku českého jazyka na základní škole. A k tomu pořádáme asi deset let kurzy pro další zájemce. Takže kromě španělštiny a jiných jazyků se tady lidé učí i češtinu.

Nezajímá to spíše jen potomky českých emigrantů?
Chodí rodiny Čechů, ale i běžní Brazilci. Velmi je to zajímá, baví a jsou pyšní, že se mohou učit jazyk, kterým mluvil Jan Antonín Baťa, jenž toto město založil. Jeho jméno nese také místní základní škola. Čeština ale zajímá i mladé lidi, protože ji vnímají jako evropský jazyk, který jim může otevřít cestu k dalšímu studiu, případně práci. Navíc dobré jméno České republiky šíříme i našimi oceněními.

Kterými?
Například v mezinárodní výtvarné soutěži Lidice, do které se zapojují děti po celém světě, dostala jedna žačka z naší školy čestné uznání. Nebo se souborem Klenot jsme před třemi lety vyhráli na Krajanském folklorním festivalu v Praze, kde bylo padesát souborů z celého světa. V Bataypoře jsou lidé na české kořeny skutečně hrdí.

Takže česky mluvíte nejen při návštěvách, ale i v Brazílii?
Ano, třeba se svou dcerou Guiomar, která byla rok na Karlově univerzitě v Praze. Je cílevědomá a zodpovědná a snaží se jazyk vylepšit i doma.

Přijela jste do republiky i kvůli náhradě za zabavený majetek po Janu Antonínu Baťovi. Je to tak?
To také. Měli jsme nějaká jednání s právníky. Zatím je to ve stadiu, kdy čekáme na rozhodnutí soudu.

Ale už před dvěma lety přece Ústavní soud řekl, že zamítavé stanovisko předchozích soudů bylo v pořádku.
Jistě. Ale soudní jednání bývají komplikovaná, mají několik vrstev. My teď čekáme na další rozhodnutí soudu. Podle toho se pak zařídíme.

Pořád platí, že Evropský soud ve Štrasburku je pro vás až ta poslední možnost?
Ano, to je pravda. V této chvíli se na něj obracet nebudeme.

Ale na Česko jste kvůli těmto sporům nezanevřela.
Ne, to určitě ne. Jsme na svůj původ velmi hrdí a snahu o náhradu škody rozhodně nevzdáváme.