Diskuze

Baťa nerad mrhal materiálem, říká zlínský architekt o špatném stavu kina

Pro znalce zlínské architektury, jakým je architekt Ivan Bergmann, nebyla zpráva o havarijním stavu Velkého kina velkým překvapením. Navrhuje, aby se při opravě budova vrátila do původního stavu bez přístaveb po stranách. „Měl by se objevit čistý bílý kvádr budovy,“ přeje si Bergmann.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Takže nakonec Baťa šetřil? Myslím si že by každý architekt měl prvně všeho když začne mluvit o jeho práci smeknout. Ne že šetřil, on stavěl tak aby to bylo ekonomické a plnilo svůj účel. A ano, stavěl za své vydělané peníze a ne z peněz EU. Takže smekejme a modleme se aby se ještě někdo podobný našel. A opravovat nebo bourat. Buďme slušní a splňme to co Baťa chtěl, aby kino fungovalo daný čas který už několikrát i při tom šetření překonalo. Se ctí kino odbagrujme protože to již při stavění bylo plánované aby to šlo bourat a ne aby demolice stála víc než výstavba a ať se dnešní architekti ukáží že umí alespoň něco z toho co uměl Baťa. Stačí se podívat o kousek vedle co dokázala velká architektka dnešní doby postavit za peníze nás všech a kolik za to mohlo být takto " ušetřených " kin. A když už tady o tom mluvil pan architekt tak fundovaně, mohl taky už říct že to není jen kino ale i protiletecký kryt pro pracovníky tehdejších závodů spadajících pod Baťu. Takže nehodnoťme, ale smekejme.

0 0
možnosti
Foto

J20a44n 87A39d80l54e85r

4. 3. 2016 13:48

Ono se dlouho spalo, budovaly prodělečné pomníky.

Nelze zapomenout užitečné výdaje, kdy s. Ondrová s knihovnicí z radnice coby vysoce kvalifikované osoby jely do Bruselu vybírat obklady pro KUC.

A pak mají být peníze na rekonstrukce. Utopily se za úlehlovského a ondrovského období, doplácíme na to dodnes.

0 2
možnosti
VB

Je úsměvné, jak Zlín a Zlíňané neustále opěvují a vzpomínají na Baťovu rodinu, avšak dělají právě to, co by ani jeden z Baťů pravděpodobně neudělal. Takzvané Baťovi domky stejně jako kino a další stavby byly stavěny na určitou dobu, nyní mnohonásobně přesluhují, z dnešního pohledu jsou v mnoha ohledech nevyhovující a přežité, místo jejich nahrazení moderními stavbami se současnými požadavky se konzevrují a je bráněno dalšímu rozvoji.

Jistě ne vše je dobré zbourat a je pěkné mít něco z historie zachováno, ale Zlín místo toho, aby šel dál a pokračoval v moderním, pojetí města, tak jak ho viděl Baťa, jde cestou absolutně opačnou, uzavírá se rozvoji, uzavírá se změnám, buduje na dávno zastaralých základech. Zlínu zkrátka chybí koncepce města (ne to silo - čti kongresové centrum, skutečně koncepčně nezapadá, ale alespoň je to posun jinam) a pohled do budoucna, tedy to co Baťa zvládal na výbornou ......

S tímto přístupem nemá Zlín šanci stát se moderním městem ba ani historickým, pouze industriálním pomníkem jediné úspěšné éry, která je pryč a s tímto přístupem se nikdy nevrátí.

3 1
možnosti
NM

Kdyby tam tak vrátili mapu jako za Bati, to by se mi líbilo :)

1 1
možnosti
NM

Například tady je vidět: http://www.staryzlin.cz/poslali/hochmajer/09.jpg

Ze předu byli jednu dobu vodní cesty - ale ty tam byli jen velmi krátce, nevím proč. Z každé strany, jestli se nepletu, byl jeden druh dopravy (vodní, silniční a železniční).

0 2
možnosti