Asi mě umínusujete, ale Zlín mám za nejošklivější krajské město. A Baťova architektura mi přijde otřesná. Oslnění neomítlými cihlami nechápu. Přidám-li katastrofální průjezd městem, tak se vztak k městu mění v averzi........a do mě, patrioti

Minusovat není třeba, je to Váš názor, s nímž souhlasím jen v případě průjezdnosti městem. Podle zkušeností však ve věci architektonické úrovně patříte k menšině. Na tento architektonický útvar se jezdí dívat fajnšmekři z celého světa a nejeden fenomenální odborník se vyslovil s uznáním k jeho funkčnosti, ideji, avantgardě a působivosti.

Pane Vávra, trochu nadhledu nad věcí.

cituji...

Paradoxní ovšem je, že pokud jde třeba o 14. a 15. budovu, tak Baťa by je neopravoval, ale zboural, protože jsou neekonomické.

-----

a níže...

Myslím si, že tyto objekty jsou vhodné pro obchodní domy, protože mají uvolněnou dispozici a sloupový systém. Umožňují udělat téměř cokoliv. Takže je pro mě otázka, proč bych takový dům boural. Nepřijde mi to ekonomické.

Většina těch budov s více než třemi patry je těžko využitelná pro průmysl i obchody.

Nikdo nechce chodit do patra nakupovat (prostá zdechlost) a nikdo nechce vozit výtahy které jsou úzkým hrdlem materiál pro výrobu.

Budovy 14,15 neodpovídají i po rekonstrukci energetickým ztrátám, protože tam nechali stará ocelová okna jak nakázali naši odborníci architekti.

U výrobních objektů velmi často zabírá technologie (stroje) více než jedno patro. Například v horních patrech jsou zásobníky, v nižších postupně míchání směsí a dole pak finální linka, kde se ze směsí vyrábí finální výrobek. Dnes se to řeší tak, že se do velké vysoké haly postaví uvnitř další konstrukce, která právě podpírá stroje, které je potřeba umístit to větší výšky. 

Záleží na typu výroby samozřejmě.

Ke konci 90 let jsem do Zlína jezdil na jeden týdenní speciální kurs, který tehdy nebyl dosažitelný v Ostravě.

Potvrzuji to zlínské podnikatelské prostředí, které bylo tehdy výrazně kontrastní k prostředí Ostravy a vůbec Moravskoslezského kraje. Kde tehdy ještě prostředí udávaly tehdy ještě nezprivatizované ekonomicky silné velké podniky původem ještě ze sociaismu.

Jak to je dnes nevím, ve Zlíně jsem dlouho nebyl a v Moravskoslezském kraji je dnes podnikatelké prostředí možná ještě výraznější než ve Zlíně.

Původem ze socializmu .... no nevím, nebyly ty podniky náhodou i dříve? Za socializmu stát akorát ty firmy ukradl (vyvlastnil) pro sebe.

Zlín je fenomén. Kosmopolitní město, kterému tento charakter už zůstal. Někomu se líbí, jinému ne. Nemá obdoby v tom, smyslu, že k žádnému jinému městu u nás se lidé nestaví tak rozdílně, jako právě ke Zlínu. Mně se na Zlíně líbí jeho barvitost, pevný funkcionalistický řád, rozsáhlé plochy zeleně, filozofie, aby v práci byl každý služebníkem, v soukromí se cítil králem, tedy aby měl vlastní dům a v práci odevzdal maximum. Dál k tomu není třeba mluvit, názor si může udělat každý sám. Jedno však zůstane: to město je světovým fenoménem, protože nic podobného ve světě není, proto si i zachová trvalé místo v dějinách architektury. Dnes ovšem uplynuly od Batových dob desítky let a město se mění. Bude jen dobře, najde-li jeho pokračující výstavba výraz korespondující s původními záměry obohacenými o prvky, které žádá nová doba.

Zajimave je, jak funguji lide v diktaturach. Rekl bych, ze je to zafixovano v lidech, kteri "chteji mit k sobe bliz" a stehujou se proto z mest na venkov nebo davove sprejuji po domech, nebo proste jenom tvori kmeny. Je jim dobre v parte a nepotrebuji byt mimo stojici "mimoni". Jinak kdyz uz jsem pouzil nazev toho filmu, mel by se spis jmenovat "normalove". Nevim jestli je batovsky zpusob vedeni takovy zazrak, ale jsem si skoro jisty, ktere skupine lidi bude vyhovovat.

když se podívám co vybudoval, jaký byl záběr jeho podniků, že ta jeho firma funguje i po skoro 100 letech, tak bych řekl, že to docela zázrak byl

Děda za 1. Republiky pracoval jako soukromník na výstavbě "baťových domků", dělal střechy. Říkal, že byl rád, že odtamtud odešel. Všechno tam bylo na povel. VŠECHNO ! I zábava. Jenom na to koukat prý dalo dost přemáhání...

no je fakt, že Baťa měl všechno nalajnované, na druhou stranu ze spousty lidí co prošli jeho Školou práce a podnikem se stali úspěšní lidé. Vybavenost města byla na vysoké úrovni navíc tehdy byli lidé úplně jiní. Dnes by mu to určitě neprošlo.

Jsem udiven, že v celém textu ani jednou nezaznělo jméno Radovana Lipuse, režiséra a scenáristy Šumných stop (a Šumných měst). Když už se opomenul zmínit David Vávra, mohl doplnit autor článku.

Pan architekt neví proč se zbouraly ty 3 budovy a postavily nové? Byl se někdy podívat na ty ostatní co stojí okolo? Je to v havarijním stavu a konkrétně ty 3 budovy byly spíše útočiště pro bezdomovce. 

Dispozice je sice otevřená a na podobné účely vhodná, k čemu je to ale dobré, když vám to památkáři nedovolí? Těch pokusů o rekonstrukci bylo plno, ale nakonec památkáři tak dlouho vymýšleli nesmysly, že to došlo do stádia, kdy se budovy ani nevyplatí opravovat a čeká se až budou ve stavu kdy je půjde zbourat a postavit jiné.

No nevím 13tka nevypadá špatně a to je to myslím jedna z nejstarších budov.