Obrázky dětí z Mateřské školy Dětská ve Zlíně zdobí zimní stadion během finálových zápasů. | foto: Zdeněk Němec

Ševci do toho, fandí celá školka. Obrázky hokejistů zdobí stadion

  • 4
Děti v mateřské škole Dětská na Jižních Svazích ve Zlíně namalovaly sérii hokejových obrázků. Provázejí zlínský tým od začátku finále s brněnskou Kometou. Na stadionu budou i při pátečním zápase, který může být poslední.

"Ševci do toho, ševci do toho," řve skupina zhruba šestiletých dětí, až se otřásá školka. Některým se to sice trochu plete, protože "šveci" se vyslovuje přece jen trochu líp, ale skandují s nadšením.

Najít v mateřské škole Dětská na Jižních Svazích dítě, které neví, jaké barvy nosí na dresu zlínští hokejisté, je nemožné. Hokejem tady totiž žijí všichni, kluci i holky bez rozdílu.

"Já znám Balaštíka, jednou mi zamával," hlásí Matěj. Táta ho s sebou brává na stadion. "Mě taky. Mají tam limonádu a párky," přidává se David. To Sofie chodí i s dědou a dokonce ovládá základní pravidla hry. "Nesmí se podrážet. A nesmí se bít," vyjmenovává s vážnou tváří.

"Jenomže to dělají, bijou se," upozorňuje Mario. "Nesmí se to, ale dělají to," krčí rameny. Příštích pár okamžiků je zticha. Asi nad tím přemýšlí.

Z domova toho děti o hokeji vědí dost, vážný zájem tady ale vzbudil až podepsaný plakát zlínského týmu s věnováním právě této školce. "Někdo z rodičů si na nás vzpomněl při autogramiádě," usmívá se učitelka Lucie Ondíková. A protože sama hokej sleduje, napadlo ji, že by děti mohly hráčům poděkovat.

Začalo to fotkou, skončilo stohem obrázků

"Jedna z maminek nám půjčila dresy, které doma sbírají už řadu let. Pak učitelky s dětmi udělaly stejnou fotku, jako mají hokejisté na tom plakátu," říká. Několik dětí dresy obléklo i teď, z obrovských žluto-modrých triček jim čouhají jen hlavy a papučky. Běhají po třídě a mávají rukama.

"Já mám ještě s medvědem," chlubí se jeden z kluků. S ostatními pak porovnává, které logo je hezčí, jestli současné, nebo minulé. Nakonec se shodnou, že je to jedno.

Společná fotka se podařila, ale nezůstalo jen u ní. Děti si vzaly pastelky a pustily se do malování obrázků. Nejlehčí prý byly hokejky. A nejtěžší? Nic, ani namalovat přilbu nebyla potíž.

Když bylo hotovo, vystavili obrázky na nástěnku v šatně. "Hlavně tatínci z toho byli nadšení. Učitelky pomohly dětem zjistit přezdívky hráčů a děti je na ty obrázky napsaly. Pánové pak studovali nástěnku a divili se, že některé ani neznají," usmívá se Ondíková.

Kdyby se zeptali svých dětí, mohli by si na správnou odpověď vsadit. "Okál je Očko. A Zámek se říká Zámorskému," pouští se do výčtu Daniel. "A Tesařík má dvojku," dodává.

Těžko se hledá něco, co děti nevědí. Jasno mají i v tom, jak si ševci vedli v loňském ročníku extraligy. "Byli druzí, ale měli vyhrát," shoduje se skupina holek. "Táta to říkal," dodává Nikola. S tím se nedá polemizovat.

Jasná jsou i rizika, která s sebou hokej nese. "Můj taťka kdysi dostal pukem do nosu. A to byl v hledišti," pokyvuje hlavou David. Sám má odřený nos, ale ne z hokeje.

"To ale není žádná sranda," přidává se Matěj. "To známe z fotbalu, když dostaneš balonem, jak to bolí," vysvětluje a konečně tím dává šanci, jak děti nachytat: Je lepší hokej, nebo fotbal? "Hokééééééj," křičí sbor. "Fotbal je taky dobrý," nedá se kluk.

Jejich obrázky už ve školce nejsou, teď zdobí zimní stadion. A kdo ví, třeba zlínským hokejistům pomohou Kometu porazit a oni se pak za dětmi do školky vydají. "To by bylo super," těší se malí fandové.