Od Valašského Meziříčí se loni odtrhly dvě místní části. Dělení majetku se nyní komplikuje.

Od Valašského Meziříčí se loni odtrhly dvě místní části. Dělení majetku se nyní komplikuje. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Dělení majetku se zadrhlo, lesy chce Valašské Meziříčí i Krhová

  • 1
Místní části, které se odtrhly od Valašského Meziříčí, jsou při jednání o převodu majetku v odlišné situaci. Poličná se s městem dohodla bez problémů. Krhová se nemíní vzdát lesů ve svém katastru.

Vedení obce, která funguje jako samostatná od začátku letošního roku, lesy chce, protože podle zákona obci náleží veškerý nemovitý majetek na jejím katastru.

Meziříčí se ale lesů vzdát nemíní. A argumentuje, že je před lety, od tehdy ještě samostatné Krhové, koupilo a zaplatilo. Ani jedna strana nehodlá ustoupit a spor tak pravděpodobně míří k soudu.

"Pokud se nedohodneme, pak to za nás bude muset rozhodnout někdo jiný," připustil meziříčský starosta Jiří Částečka. Podle něj jsou lesy majetek, který historicky patří Valašskému Meziříčí.

"Naši předkové je předvídavě koupili a zaplatili je z prostředků tehdejších občanů města," tvrdí Částečka.

A přidává i lekci z dějepisu. Valašské Meziříčí vzniklo v roce 1924 spojením měst Meziříčí a Krásno. Mezi lety 1932 a 1940 jeho radnice směnila s vedením obce Krhová starou hájenku, koupila a zaplatila 88 hektarů lesa a nakonec i vybudovala novou budovu hájenky.

Problémy budou také s finančním vyrovnáním

V roce 1953 se samostatná obec Krhová stala součástí Valašského Meziříčí. "Z toho jasně plyne, že lesy Krhové nepatřily v době, kdy se připojila k městu. Proto je nemůžeme vracet," míní Částečka.

Starostka Krhové Sylva Kristková však tvrdí, že zákon pojem historický majetek nezná. "Zato jasně říká, že vlastnická práva k nemovitostem přecházejí na obec na jejímž území se nacházejí. Město předalo všechno, co předat mělo, kromě lesů," řekla.

Podobně město v minulosti nakupovalo pozemky i v Hrachovci, Brňově nebo Podlesí, tedy v dalších obcích, které se později staly jeho součástí.

Momentálně je spor o lesy v rukách právníků. "Případné rozhodnutí soudu budeme muset respektovat my i Krhová. Tak to bude spravedlivé," soudí Částečka.

Ve stejnou dobu jako Krhová se od města odtrhla i další místní část - Poličná. Hlavním důvodem byly základní školy. Meziříčí totiž původně uvažovalo, že zavře jednu ze tří škol, které jsou přímo ve městě.

Když narazilo na odpor rodičů, přišlo s nápadem zavřít školy ve dvou okrajových částech. To však obyvatele Krhové a Poličné popudilo natolik, že loni na jaře v referendu rozhodli o osamostatnění obcí.

V Poličné to byl jediný důvod, Krhová si stěžovala na víc věcí. Jednou z nich byla obava o osud lesů. Ty chtělo město svěřit do správy prodělečné městské společnosti ST servis, která spravuje například městský bazén.

V Poličné se nyní převod nemovitostí obešel bez problémů. "Žádný sporný majetek nemáme. Město předalo všechno," potvrdil starosta Poličné a bývalý meziříčský zastupitel za KSČM Vladimír Místecký.

Další fáze dělení se týká financí a zdá se podstatně komplikovanější. Meziříčí už dříve navrhlo, aby se obě bývalé místní části příštích sto let podílely na finanční ztrátě ST servisu.

Obě obce to však striktně odmítly a v současné době připravují vlastní návrh na finanční vyrovnání.