Zakládací listinu firmy Baťa podepsal Antonín Baťa. "Je to vlastně žádost, kterou sepsal na okresním hejtmanství v Uherském Hradišti a ve které požádal o zřízení obuvnické živnosti ve Zlíně," popsal ředitel archivu David Valůšek.
Antonín Baťa byl starší bratr Tomáše Bati, který po něm po jeho smrti v roce 1908 podnikání převzal a vybudoval světoznámé obuvnické impérium. Pro historiky je dokument velice cenný. Čísly jde ale jeho hodnota těžko vyjádřit. "Nejde říct, jestli by stála sto tisíc korun, nebo milion. Ale kdyby ji někdo vlastnil a nabízel firmě Baťa, určitě by o to hodně stáli," naznačil ředitel.
Historikové chtějí listinu zrestaurovat
Listina je ve velmi špatném stavu, protože ji historikové často využívali k bádání. "Musíme se postarat o její zrestaurování. To bude komplikované, protože je tam použito několik druhů inkoustu," podotkl Valůšek. "Musíme ji zachránit, aby se nám nerozpadla pod rukama."
Jedinečný dokument přitáhl do archivu obrovské množství zájemců o historii. "Ta návštěvnost je úžasná, vůbec jsme netušili, že přijde tolik lidí. Na Baťu lidé pořád hodně slyší, navíc je to poprvé, kdy se sem lidé můžou takto podívat," uvedl ředitel při akci.
Největší kniha zlínského archivu, kterou jeho zaměstnanci pracovně nazývají Valašskokloboucký Codex gigas.
Pozornost přitahovala i největší kniha v archivu, kterou jeho zaměstnanci pracovně nazývají Valašskokloboucký Codex gigas, nebo plán Zlína z konce dvacátých let. Na něm jsou vyznačeny všechny hospody ve městě červenou tečkou.
"Hoteliér Máca totiž chtěl postavit nový hotel s nálevnou, což tehdejší starosta Baťa nechtěl. Máca tedy musel dokázat, že v oblasti, kde chce stavět, není hospoda," usmál se Valůšek.
Baťovo jméno souviselo vzdáleně i s dalšími listinami. Lidé mohli vidět například i diplom pro zlínského olympionika Váchu, který ač měl medaili z olympiády, pracoval normálně u Baťů a po večerech trénoval.
