Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Potíže lidí, kteří sedí v kanceláři, jsou čím dál větší, všímá si lékařka

  8:20aktualizováno  8:20
Řada pacientů, kteří k ní docházejí kvůli problémům se zády, dělá od rána do večera chyby. Špatně drží tělo, hodně sedí, málo chodí a spí v nevhodné poloze. Primářka rehabilitačního oddělení Vsetínské nemocnice Danuše Trnovcová s nimi nejen cvičí, ale snaží se je přivést ke změně životosprávy.

Danuše Trnovcová je primářkou rehabilitačního oddělení Vsetínské nemocnice. S pacienty nejen cvičí, ale snaží se je přivést ke změně životosprávy. | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

„Po pacientech vyžaduji, aby cvičili i sami doma. Pokud vidí, že to pomáhá, jsou ochotnější na sobě pracovat,“ říká v rozhovoru specialistka, která při práci často využívá moderní léčebné techniky.

Lidé k vám chodí s tím, že je trápí bolesti krku či zad. Co je nejčastější příčinou?
Zejména chronické přetěžování páteře způsobené našimi nevhodnými návyky a svalovou nerovnováhou v důsledku špatné životosprávy, stresu a sedavého životního stylu.

Trápí tyto potíže spíš lidi se sedavým zaměstnáním, nebo fyzicky pracující?
Vadí ochablý sed i stoj. Od ranního vstávání až po večerní ulehnutí jsme převážně v předklonové pozici trupu, a to i při běžných denních aktivitách. Málokdy jsme v záklonu trupu. To vše vede k omezení schopnosti pohybu páteře do záklonu.

Pokud bych zůstal u lidí, kteří většinu času v práci sedí, jaké dělají často chyby či jaké jsou nejčastější zlozvyky?
Nevhodné ergonomické návyky, to znamená špatné nastavení pracovních podmínek, nevhodné držení těla, málo pohybu. Často vidíme takzvaný kulatý sed, který přetěžuje zejména krční a bederní páteř, které jsou nejvíce pohyblivé.

Pomůže lepší židle?
Vhodný typ židle nám může sed usnadnit, ale opět záleží na tom, jak si na židli sedneme, jaké máme návyky. Dále zde hraje roli i časový faktor, jak dlouho sedíme. Důležité je sed přerušovat, tedy se minimálně krátce projít či se protáhnout nejlépe každých 20 minut. Obecně je vhodný pestrý pohybový režim k udržení dobré fyzické kondice. Minimálně by měli lidé v rámci prevence denně ujít zhruba pět kilometrů svižné chůze.

Když se ještě vrátím k židli. Jakou byste doporučila?
Hlavní je vybrat vhodnou židli a stůl vzhledem k výšce postavy. Nad stolem bychom se neměli hrbit. Zejména je důležitá správná délka sedáku, abychom mohli pohodlně dosednout až dozadu. Dále vybrat vhodný typ opěradla židle, který podepře bederní páteř, případně doplnit o externí bederní opěrku.

A na co by si měli dát pozor ti, kteří pracují fyzicky?
Opět zaujmout vhodnou pozici k dané aktivitě. Většinu činností se snažit provádět se vzpřímenými zády. Vyvarovat se zejména práce v dlouhém předklonu a kompenzovat preventivně opakovanými záklony trupu. Také pozor na prochlazení, zvedání břemen nebo vytáčení trupu do strany. Škodlivé mohou být i celotělové vibrace, na to trpívají třeba profesionální řidiči. Dobré je vyvarovat se jednostranné zátěže a břemena nosit raději v batohu na zádech než v rukou.

Nejčastěji pracujete asi se staršími pacienty, že?
Dnes chodí všechny věkové skupiny. Pohybová chudost a stereotypní pohyby či jednostranná fyzická zátěž převažují dnes ve všech věkových kategoriích. Nejvíce k nám možná chodívají muži kolem 40 let věku, většinou manažeři. Převažují u nich dlouhé jízdy autem, v práci nevhodný sed. A z toho nárazové cvičení či fyzická manuální zátěž o víkendu.

Mění se nějak potíže pacientů?
Mám pocit, že narůstá počet osob přicházejících s problémy v páteři, kteří pracují vsedě v kanceláři. A mají závažnější potíže, častěji se v této skupině objevují výhřezy plotének. Není výjimkou, že sedí i 12 hodin denně a další pohybovou aktivitu nemají žádnou. Do práce jezdí MHD či autem a chybí běžná chůze. Druhou skupinu tvoří lidé, kteří se snaží sedavé zaměstnání kompenzovat pohybem.

Ale to by přece mělo být prospěšné, že si jdu po práci zasportovat...
Jenomže často je to nevhodný typ pohybu. Třeba švihové aktivity, prudké dopady a nárazy. A lidé navíc cvičí nárazově, třeba jen o víkendu. Obecně spíše doporučujeme nenásilná protahovací a posilovací cvičení, jako je jóga, cantienica (speciální posilovací cvičení – pozn. red.), taj-či a podobně.

Danuše Trnovcová

Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně absolvovala v roce 1994. Ve Vsetínské nemocnici pracuje od roku 2007, v roce 2010 získala specializovanou způsobilost k povolání lékaře v oboru rehabilitační a fyzikální medicíny. Účastnila se řady odborných kurzů, absolvovala základní i nadstavbový kurz Mechanic diagnosis and therapy The McKenzie Institute International. Od roku 2011 je primářkou rehabilitačního oddělení Vsetínské nemocnice.

Problémy se často neprojeví jen bolestí zad, ale třeba závratěmi, bolestmi hlavy či úzkostmi. Jak vlastně člověk rozezná, že takové problémy mají původ právě například v krční páteři?
Jistě, chodí k nám pacienti i s výše popsanými problémy. Pro laika je obtížné určit sám sobě diagnózu. Určitě je vhodné se poradit s odborníky a vyloučit i jinou závažnější příčinu obtíží.

Často se říká, že na problémy se zády má vliv spánek. Je to pravda?
Pozice ve spánku je velmi důležitá, zde strávíme podstatnou část dne. Při spánku musí být páteř ve svém přirozeném tvaru jak v poloze na zádech, tak i na boku. Například pozice na břiše je nevhodná a způsobuje zejména potíže s krční páteří. Důležité je také vybrat správnou matraci. Individuálně, s ohledem na váhu dané osoby a její konstituci. Nejlépe je matraci vyzkoušet. Polštář se doporučuje většinou středně naplněný, ale výběr záleží často i Na tvaru hrudníku. Kdo má předsunuté držení hlavy, pak potřebuje hlavu podložit více. Všem nemusí vyhovovat ani anatomický polštář.

Při práci s pacienty používáte různé cvičební metody. Podle čeho se rozhodnete, která je nejvhodnější?
Je celá řada nejrůznějších metod, některé jsou pro daného pacienta vhodné více, jiné méně. Jde spíše o to, vybrat na míru pacientovi to, co mu bude sedět a co povede nejrychleji k cíli.

Vsetínská nemocnice patří k českým průkopníkům v používání metody McKenzie. K čemu je vhodná?
Využívá se u bolestí páteře a kloubů, tam, kde předpokládáme „mechanický problém“. U páteře je to často výhřez ploténky nebo její menší poškození, které se projevuje místní bolestí v krční či bederní páteři a většinou je spojené s rozšiřováním dále do končetin. Cílem vyšetření je určení směrové preference, tedy pohybu či pozice, která bolest snižuje a zlepšuje pohyblivost páteře. Metoda McKenzie slouží navíc jako vyšetřovací metoda a pomáhá určit zdroj obtíží a diagnózu pacienta.

Jak to vypadá v praxi?
Pokud je pro pacienta vhodná a najdeme cvik nebo pozici, která mu ulevuje, tak má poměrně rychlý efekt. Pacient je poměrně nezávislý na terapeutovi, cvičí si doma. Často je instruován hned při první návštěvě v ordinaci a nemusí čekat na další terapii. Velkou výhodou proti jiným technikám je, že cviky jsou opravdu jednoduché. Poměrně často se využívá opakovaný záklon trupu vleže na břiše. Podobný cvik, jako je pozice kobry v józe.

Po pacientech vyžadujete, aby cvičili i bez asistence doma. Jak jsou v tom disciplinovaní?
Kdo se chce uzdravit, většinou cvičí. Je snaha vybrat vhodné pacienty, poučit je o principu léčby. Pokud vidí, že cvičení pomáhá, pak není problém. Efekt se většinou dostavuje rychle během 1–3 dnů.

Doporučujete lidem i to, jakým pozicím by se měli vyhnout?
Ano, závisí to na typu poruchy. Často zakazujeme u problematické bederní páteře přechodně i mírné předklony, u krční páteře spaní na břiše. Ale je to velmi individuální.

Kolik fyzioterapeutů ve Vsetínské nemocnici metodu McKenzie ovládá a jak je těžké se v ní vyškolit?
U nás zatím tuto techniku používám já a ještě jedna fyzioterapeutka. Školení probíhá intervalově, většinou je možno absolvovat jeden až dva vícedenní kurzy během roku. Celý program lze absolvovat většinou v průběhu tří let.

Je potřeba, aby pacienti cvičili podle této metody neustále – doživotně – nebo stačí po dobu, než jejich problém zmizí?
Je to individuální podle typu potíží. Většinou cvičí po dobu, než problém odezní v častějším režimu, například 5x až 7x denně. Pak ještě asi týden v podobném režimu k ustálení stavu. Někdy ještě doporučujeme cvičit preventivně 1x až 2x denně, nutná je často i dlouhodobá změna pohybových návyků pacienta. U potíží s páteří se většinou týká používání bederní role na sed, jsou vhodné cviky k úpravě svalové nerovnováhy a posílení středu těla, zlepšení či udržení celkové kondice.

Uvádíte, že metoda je účinná v osmdesáti procentech případů. Jak postupujete v ostatních případech?
Využíváme další možnosti rehabilitace, jiný typ cvičení, fyzikální terapie. Pokud nejsme úspěšní, je potřeba najít vhodnou jinou léčbu. V případě výhřezů plotének musí být například provedena operace nebo obstřiky nervových kořenů, infuzní léčba a podobně.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.